06/06/2026
Co se skutečně děje kolem Zvërnecu?
Co nejobjektivnější fakta bez emocí.
Oblast Zvërnec byla ještě relativně nedávno oblíbeným spotem pro freestylové cestovatele, tedy i pro nás (viz fotografie z roku 2023). Časy se holt ale mění🤷. V současném kontextu jde ale o něco mnohem podstatnějšího.
V posledních dnech zaplnily ulice Tirany tisíce lidí protestujících proti plánovanému turistickému projektu v oblasti Zvërnec – Vjosa-Narta na jihu Albánie. Debata je velmi vyhrocená, ale realita je složitější než jednoduché „pro ochranu přírody“ nebo „pro výstavbu rezortu“. Vedeme diskuse s našimi albánskými sousedy a kamarády a tak jsme si z těch nekonečných debat udělali jakýsi co nejracionálnější závěr🤷.
👉 Argumenty odpůrců projektu:
Kritici upozorňují především na ekologickou hodnotu oblasti. Vjosa-Narta je chráněné pobřežní území s lagunami, borovými lesy a významnými hnízdišti ptáků. Během svých přesunů se zde na delší období zastavují plameňáci a pelikáni a někteří zde i hnízdí. Žijí zde mořské želvy, tuleni středomořští a stovky druhů migrujících ptáků. Ochránci přírody se obávají, že rozsáhlá výstavba rezortů, marín a související infrastruktury může nenávratně změnit charakter území a poškodit místní ekosystémy.
Dalším tématem je transparentnost. Část veřejnosti tvrdí, že rozhodování o projektu probíhalo bez dostatečné veřejné diskuse a že změny legislativy umožnily výstavbu v místech, která byla dříve silněji chráněna, a že důvodem těchto změn byl soukromý finanční zájem schvalovatelů. Kritici také upozorňují na nejasnosti kolem statusu některých pozemků, jejich vlastnictví a povolovacích procesů.
Pro mnoho protestujících už nejde jen o ochranu přírody. Projekt se stal symbolem širších obav z korupce, klientelismu a způsobu, jakým se v Albánii rozhoduje o velkých investicích. Do určité míry už dnes spousta mladých Albánců cítí, že kauza Zvërnec může být velkou šancí na “omlazení” politických struktur a zavedení transparentnějšího nekorupčního politického prostředí.
Co této šanci fandí je fakt, že mezi demonstrujícími je převážná většina mladých lidí a spousta bývalých voličů vládnoucí Socialistické strany SP pod vedením Ediho Ramy. Opozice, čili Demokraticka strana DP, se snaží k protestům přisát a profitovat z nich, ale vzhledem k věku lídra Saliho Berishy (84) je, jak se zdá, absolutně out. Proto také sílí tlaky uvnitř DP na omlazení vedení strany.
👉 Argumenty podporovatelů projektu:
Vláda premiéra Ediho Ramy a investoři tvrdí, že Albánie potřebuje přitáhnout velké zahraniční investice, pokud chce posunout ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě a luxusní turistice. Podle nich by projekt mohl vytvořit tisíce pracovních míst, zvýšit příjmy regionu a přivést do země bonitnější klientelu.
Obhájci projektu také zdůrazňují, že projekt ještě není definitivně schválen, a že musí projít environmentálními posouzeními a že investoři deklarují snahu o „odpovědném hospodaření“ a minimalizaci dopadů na okolní přírodu. Vláda odmítá tvrzení, že by šlo o nekontrolovanou výstavbu bez pravidel. Do jaké míry tomu tak je, ví Bůh či Alláh.
Je pravda, že cestovní ruch dnes tvoří jednu z nejdůležitějších částí albánské ekonomiky a proto zastánci projektu argumentují, že pokud budou dodrženy ekologické standardy, může být rozvoj turistiky a ochrana přírody slučitelná.
👉 Co víme jistě?
* Oblast má vysokou přírodní hodnotu a ekologické obavy nejsou vymyšlené.
* Projekt představuje jednu z největších turistických investic v historii Albánie.
* Protesty jsou skutečné a masové, ale zároveň zahrnují směs ekologických, politických i společenských požadavků.
* Odpůrci projektu nejsou plošně a zásadně proti výstavbě ekonomicky smysluplných projektů souvisejících s cestovním ruchem, ale vyžadují transparentnost procesů a dodržení odpovídajících norem ochrany přírody. Jsou ale zásadně proti rozprodáváni albánské půdy.
👉 A jak se to vše týká turistů?
Pro běžné návštěvníky Albánie nepředstavují současné protesty bezpečnostní riziko. Demonstrace jsou soustředěny především do centra Tirany, do center měst a do okolí samotného projektu ve Zvërnecu. Turistické oblasti například měst Durrës, Golem, Vlora, Saranda nebo Ksamil fungují normálně a země zůstává pro návštěvníky bezpečnou destinací. Ojedinělé střety se týkaly převážně protestujících, soukromé ostrahy a policie v bezprostřední blízkosti staveniště.
Jinými slovy: pokud přijíždíte do Albánie na dovolenou, není důvod mít jakékoli obavy. Jen je rozumné vyhnout se případným demonstracím v centru Tirany nebo přímo v okolí staveniště ve Zvërnecu.
Závěrem lze říct, že kauza Zvërnec není jednoduchým střetem „dobrých“ a „špatných“.
Na jedné straně stojí snaha o ochranu jedinečné přírody, o transparentnost případných stavebních procesů, o potírání korupce a zastavení prodeje albánské půdy.
Druhá strana usiluje o ekonomický rozvoj Albánie a přilákání velkých investorů a bohatých “rekreantů”, kteří svými investicemi mohou Albánii pomoci ekonomicky růst. Nevýhodou této strany bohužel je, že se v korupčním prostředí dlouhodobě pohybuje a s tímto hendikepem se jí její úmysly hůře prosazují. V očích demonstrantů jde tedy o velmi silnou, až zásadní nedůvěru.
Skutečnou otázkou tedy není, zda se Albánie má rozvíjet, ale jakým způsobem a za jakou cenu.
