Těžko zpochybnitelným faktem je to, že do našeho kraje jej přinesli obyvatelé vesnice Fryšava ležící na jižní Moravě, asi 15 km severovýchodně od Jaroslavic.Název tedy nevznikl na Českomoravské vysočině, jak se domnívali naši předkové ještě v 19. Stejným způsobem byly do našeho kraje přeneseny i názvy jiných osad, např. Kadov, Medlov či Vejmyslice, což byl původní název dnešního Kuklíku. Jihomorav
ská Fryšava se zcela původně jmenovala Břežany, tak je připomínána nejprve v roce 1222.Z dokladů, které shromáždili ve své práci Místní jména na Moravě a ve Slezsku L. Hosák a R. Šrámek, je patrné, že v průběhu následujících dvou století prošel tento původní název a jeho německá podoba pozvolným vývojem spojeným s různými hláskovými změnami, takže tvar Briessan se postupně měnil na Vrishan či Vriskan (1236), dále na Vrischow (1338) a Fryssow (1460). V tomto tvaru s německou podobou Frischau se jméno psalo až do 17. Tak bylo také jméno přesazeno do naší oblasti, pouze mírně pozměněné převodem do ženského rodu Fryssawa. Hosák a Šrámek vykládají původní jméno osady Břežany jako akuzativ plurálu od slova břežěné, tedy „obyvatelé břehů“. Německá podoba jména – Frischau – zase odkazuje na německý výraz frisch – „čerstvý“. Tímto směrem zaměřil svůj výklad současný jazykovědec Jaroslav David působící na Ostravské univerzitě. Podle něho je jméno Frischau složeninou slov Frich aue, což by se do češtiny dalo přeložit jako čerstvá, svěží niva. Nivou se rozumí velký a rovný pozemek nacházející se zpravidla v údolí potoků a řek. I tato hypotéza se tak vlastně opírá o přírodní podmínky místa, kde vesnice vznikla.
