Děda na cestách

Děda na cestách Máme úžasného dědu. Ročník 1936 a je jak perpetum mobile. Rekonstruuje chatu, pracuje na zahrádce, leze po horách, ferraty.

Má neskutečně energie, kterou mu my mladší závidíme. Nezkazí žádnou legraci, miluje cestování a proto ho bereme všude s sebou.

9/10    Restaurace Ujëvara e Borsh*t (Restaurant Ujëvara e Borsh*t) se nachází v bezprostřední blízkosti Qepara v soused...
24/10/2026

9/10
Restaurace Ujëvara e Borsh*t (Restaurant Ujëvara e Borsh*t) se nachází v bezprostřední blízkosti Qepara v sousední obci Borsh. Je postavena přímo na krasovém prameni a kaskádovitých vodopádech, které protékají skrz celý průchozí areál pod dřevěnými altány a terasami se slaměnými střechami. Protékající ledová horská voda vytváří i v nejparnějších letních dnech v restauraci příjemný chládek a unikátní mikroklima. Místo leží přímo u hlavní pobřežní silnice a díky spojení tradiční albánské kuchyně s průzračnými vodopády a Kamenným mostíkem patří k nejvyhledávanějším gastronomickým zastávkám v celé jižní části Albánské riviéry.

8/10     Pevnost Porto Palermo (Kalaja e Porto Palermos) je jedna z nejfotogeničtějších a nejlépe zachovaných historický...
24/10/2026

8/10
Pevnost Porto Palermo (Kalaja e Porto Palermos) je jedna z nejfotogeničtějších a nejlépe zachovaných historických památek na Albánské riviéře. Stojí na malém skalnatém poloostrově spojeném s pevninou jen úzkou písečnou šíjí, což ze zátoky vytváří ideální přírodní přístav. Stavbu pevnosti přisuzuje většina historických pramenů mocnému osmanskému vládci Ali Pašovi Janinskému z počátku 19. století, který ji využil upevnění své moci nad pobřežím, přičemž lidová legenda praví, že ji věnoval jako dar své mladé manželce Vasiliki.
Objekt se vyznačuje neobvyklým trojúhelníkovým půdorysem s masivními baštami v rohových částech, na jehož návrhu se podíleli francouzští vojenští inženýři. Uvnitř se nachází síť klenutých kamenných chodeb, zbrojnic, vězeňských kobek a obytných prostor, zatímco z horních teras se otevírá kruhový výhled na moře i okolní hory.

Přímo z pevnosti je přes záliv vidět ústí ponorkového tunelu, takže se na tomto místě působivě střetává historie osmanské éry s vojenským dědictvím studené války. Vyhlídka ze silnice SH8 nad zálivem i samotná návštěva pevnosti tak patří k nejznámějším zastávkám při cestování po Albánské riviéře.

7/10    Ještě pár foteček z Albánie      Ponorkový tunel v zálivu Porto Palermo byl vybudován za vlády komunistického di...
24/10/2026

7/10 Ještě pár foteček z Albánie
Ponorkový tunel v zálivu Porto Palermo byl vybudován za vlády komunistického diktátora Envera Hodži v letech 1969 až 1988 v rámci masivní utajované militarizace země, přičemž tento přibližně 650 metrů dlouhý objekt vyražený skrz skalnatý poloostrov měl sloužit jako bezpečný úkryt a základna pro ponorky třídy Wh***ey i vojenské hlídkové lodě, avšak po pádu režimu byl v 90. letech vyřazen z provozu a dnes se z něj přes přetrvávající oficiální status vojenské zóny stala vyhledávaná turistická atrakce.

Ponorkový tunel v zálivu Porto Palermo byl vybudován za vlády komunistického diktátora Envera Hodži v letech 1969 až 1988 v rámci masivní utajované militarizace země, přičemž tento přibližně 650 metrů dlouhý objekt vyražený skrz skalnatý poloostrov měl sloužit jako bezpečný úkryt a základna pro ponorky třídy Wh***ey i vojenské hlídkové lodě, avšak po pádu režimu byl v 90. letech vyřazen z provozu a dnes se z něj přes přetrvávající oficiální status vojenské zóny stala vyhledávaná turistická atrakce.

Akce Vary zaří - čast 5I sobotní večer byl úspěšný, zboží šlo na odbyt, zejména proto, že jsme stáli ve strategicky dobr...
29/09/2026

Akce Vary zaří - čast 5

I sobotní večer byl úspěšný, zboží šlo na odbyt, zejména proto, že jsme stáli ve strategicky dobrém místě. Kolem nás chodili davy lidí na světelnou prezentaci k Albětinym lázním. Ale celá prezentace byla tak nějak slabá....

Akce Vary září – část 4Po návštěvě lesa a marném pokusu najít ty koše hřibů jsme sedli do auta a jeli do Plzně. Rychlý o...
22/09/2026

Akce Vary září – část 4

Po návštěvě lesa a marném pokusu najít ty koše hřibů jsme sedli do auta a jeli do Plzně. Rychlý oběd v Globusu, v garáži doplnit zboží a zase sednout do auta a jet do Varů.
Tentokrát už jsme věděli kam, takže jsme jeli na jistotu.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme přijeli na místo, kde jsme měli odbočit, a najednou tam byly zátarasy. A všechno tam řídil policajt.
Zoufalí jsme se mu svěřili, že potřebujeme do parku u Alžbětiných lázní, ale rezolutně nás odmítal pustit. Byli jsme totiž přímo v trase onoho již zmíněného triatlonu.
Prý to kolem 20:00 pustí.
Jenže v tuto dobu už jsme měli mít stánek dávno postavený a připravený. S tím jsme teda rozhodně souhlasit nemohli.

Nakonec nás poslal na dálnici před Vary. Těch sto metrů, nebo kolik jsme potřebovali projet, jsme tedy objeli skoro přes celé Karlovy Vary a přijeli z druhé strany.
Tam už jsme to znali ze včerejška. Jenže jsme začali přemýšlet, jak se vlastně ke stánku dostaneme. Jedna silnice končila zákazem vjezdu a druhá pěší zónou, respektive pískovou cestičkou vedoucí parkem.
Chvilku jsme přemýšleli, jestli porušíme zákon tím, že vjedeme do zákazu vjezdu, nebo jestli se vydáme parkovou cestičkou.
Nakonec zvítězila cestička.
Ta totiž vedla přesně tam, kam jsme potřebovali.
A tak jsme na férovku projeli celým parkem, pěší zónou, až jsme se ocitli opět přímo u našeho stánku.

Čekala jsem, že na nás někdo vyběhne. Zároveň jsem ale byla trochu pyšná na to, jak jsme dokázali přelstít triatlon i policajty. 😂

Samozřejmě jsem pořád počítala s tím, že z toho možná bude nějaká pokuta. Ale to mě ani tolik netrápilo, protože by to stejně šlo za Kubou. 🤣
V podstatě jsme ani neměli jinou možnost. Kdybychom chtěli všechno dodržet podle předpisů, museli bychom ke stánku přijet snad ve tři odpoledne. A to opravdu nešlo, když jsme ještě museli do Plzně pro zboží.

Děda se zase usadil na lavičce a kompletoval svoje světelné balónky za 350 Kč.
Oproti pátku lidí přibývalo a některé položky už se začínaly opět vyprodávat.
Myslím, že Kuba bude s naší prací spokojen.
A jestli ne, tak ať si tam příště jede sám. 🤣

Akce Vary září – část 3Pokračování akce předčilo naše očekávání. Během poměrně krátké doby už jsme mysleli, že budeme mí...
22/09/2026

Akce Vary září – část 3

Pokračování akce předčilo naše očekávání. Během poměrně krátké doby už jsme mysleli, že budeme mít všechno vyprodáno a zítra už vlastně nemusíme chodit.
Na další den jsme měli naplánované nějaké aktivity v Ostrově a nocovat jsme měli na Barboře v Krušných horách, na chalupě naší rodiny. A tak jsme se rozhodli, že pak před obědem sjedeme ještě do Plzně a zboží doplníme.

Děda celý večer nafukoval světelné balónky za 350 Kč. Zatímco na podobné akci v Plzni jsme jich za tři dny prodali asi šest, tady nestačil doplňovat.
A že to není jen tak nějaká lehká práce.
Upřímně říkám, udělat jeden světelný balónek je pěkný vopruz. Nafouknout ho, to zase takový problém není. Ale pak se na takovém krátkém konečku musí udělat uzlík. A to už je docela prekérka, protože ten camfourek je opravdu malý na to, aby se tam nějaký uzlík udělal.
Když už máte uzlík hotový, vezmete světelný řetěz, který se začne omotávat okolo balónku. Samozřejmě v 90 % případů z toho provázek spadne.
Já jeden balónek v Plzni dělala asi hodinu, zatímco dědovi to trvalo polovinu.
Jo, kdo umí, ten umí… 😄

Do postele jsme se dostali až po jedné hodině v noci.
Když jsme ráno odjížděli do Ostrova, všechna parkoviště byla naprosto přeplněná houbaři. Děda prý někde slyšel, že v Krušných horách se dají hřiby kosit kosou a sbírat do nůše, a tak jsme se těšili a do lesa vyrazili taky.
Prolezli jsme celé okolí Barbory a nenašli téměř nic. A nebyli jsme sami. Když jsme se pak vraceli zpátky do Plzně, potkávali jsme u silnice plnohoubařů, košíky měli stejně prázdné jako my.
Až cestou zpátky u silnice jsem našla šest středních hříbků.
Takže dědova představa, že budeme v Krušných horách kosit hřiby kosou, se poněkud nekonala. Místo plné nůše jsme měli šest hub a mohli jsme se začít dohadovat, jestli z toho bude bramboračka, nebo i něco víc. Jako šest hřibů to nebylo našli jsme ještě něco málo, nakonec jsme měli řízky houbovku i bramboračku....

Akce Vary září – část 2Postavili jsme stánek, vyřešili parkování a akce může začít. Sice jsem musela parkovat v době, kd...
20/09/2026

Akce Vary září – část 2

Postavili jsme stánek, vyřešili parkování a akce může začít. Sice jsem musela parkovat v době, kdy okolo proudily davy lidí, ale všechno jsme zvládli bez problémů.

Docela nám vyhládlo, a tak jsem se šla podívat do bistrotéky, která byla od nás přes ulici. A velice mě to překvapilo.

Úžasné chlebíčky se vším možným, ale takové ty netypické. Žádná klasika se šunkou nebo uherákem. Mozzarella s rajčaty, losos, pršut, vaječný… Prostě radost pohledět. A ty ceny! Nejdražší lososový za 53 Kč, ostatní kolem 43 Kč, možná i méně. Už od pohledu bylo vidět, že jsou čerstvé.

Neodolala jsem a každému jsem koupila dva.

Okukovala jsem tam i meníčko, jestli by byl čas, že bychom si tam mohli na něco skočit. Čas samozřejmě nebyl, ale to jsem ještě nevěděla. Slečna mě upozornila, že na jídlo se bude chvilku čekat. Řekla jsem, že mi to nevadí, že si to kdyžtak objednáme a pak přijdeme.

Jenže hned na první pozici mě zaujala kulajda za 95 Kč. A to jsem věděla, že jsme s dědou lapeni a neodoláme 🫠.

Tak jsem se zeptala, jestli se čeká i na kulajdu, nebo jestli by byla rychleji.

Dala jsem se s nimi do řeči, poptala parkování, svěřila se, že tam stavíme stánek a že tam máme akci, takže se tam asi v nejbližších dnech budeme stravovat. Personál byl neuvěřitelně milý, stejně jako paní kuchařka. Už dlouho jsem si takhle nepopovídala s tak příjemnými lidmi. Měla jsem pocit, jako bychom se znali už léta.

Využila jsem i toho, že tam měli záchod. Sice za dvě eura nebo 50 Kč, ale já byla zákaznice, když jsem si koupila ty chlebíčky. 🙈🤣

Chlebíčky byly opravdu výborné, ale jedla jsem je několik hodin, protože vůbec nebyl čas. Ke stánku se nahrnuly davy lidí a nestačili jsme prodávat.

A když jsme byli v tom největším frmolu, objevila se tam najednou paní kuchařka. V termo obalech nám přinesla kulajdu i se lžící.

Říkala jsem jí, že jí to tam půjdu zaplatit a moc jsem děkovala. Jenže paní nechtěla o zaplacení ani slyšet. Že to mám od ní úplně zdarma.

Neskutečně mě to dojalo. Jen tak někdo člověku něco dá. Bez očekávání, bez řečí.

Paní u nás ve stánku zaujaly svítící klobouky. Říkala, že by ho koupila manželovi na ryby. Jenže cena 450 Kč už ji tolik nezaujala. Byla jsem ochotná jí stovku slevit, ale i to pro ni bylo moc.

Bylo mi to nepříjemné a říkala jsem si, že bych se jí nějak ráda revanšovala. Později jsem to napsala Kubovi a ten mi řekl:

„Tak jí ten klobouk dej.“

A tak jsem jí ho večer zanesla. Byla ráda a já měla pocit, že tím byla naše spokojenost konečně vyrovnaná. ❤️

V průběhu akce jsme si aspoň mohli do bistrotéky chodit zdarma na WC, což se na promenádě, kde večer žádné záchody nebyly otevřené, hodně hodilo.

A druhý den jsme si tam došli znovu na chlebíčky a na jinou kulajdu. Tentokrát jsme si ji už v klidu vychutnali v restauraci a samozřejmě zaplatili.

I když se obsluha vystřídala, stále byli všichni velice milí a příjemní.

A ceny v této bistrotéce byly naprosto luxusní. Pečená kachna s knedlíkem a se zelím za 225 Kč například. Velký výběr koláčků a sladkého pečiva, které pochází z jejich vlastní výroby.

Na to, že se tahle provozovna nachází přímo na hlavní třídě u Thermalu a Alžbětiných lázní, jsou ty ceny opravdu nevídané. Mají ještě další provozovny v Ostrově nad Ohří.

Pokud se někdy budete v těchto místech vyskytovat, velice doporučuji se tam jít najíst. Posedět můžete jak v restauraci, tak v předzahrádce.

Pozdravujte od nás ty milé lidičky. A hlavně paní kuchařku.

Že od těch ze stánku. 🫠🤣

Chlebíčky jsem si vypůjčila z nabídky provozovny.

Akce Vary září – část 1.O víkendu nás Kuba pracovně povolal na akci Vary září do Karlových Varů. My s Haničkou Karlovy V...
20/09/2026

Akce Vary září – část 1.

O víkendu nás Kuba pracovně povolal na akci Vary září do Karlových Varů. My s Haničkou Karlovy Vary zase tak dobře neznáme. Zatímco v Mariánských Lázních se můžu pohybovat skoro poslepu, tady jsem byla jen párkrát. Je to vlastně trochu s podivem, protože v dobách mého dětství jsme přes Vary do Krušných hor jezdívali klidně dvakrát do měsíce.

Naše stanoviště jsme měli určené v parku u Alžbětiných lázní. První menší problém nastal hned ve chvíli, kdy jsme tam chtěli přijet autem. Všude zátarasy a pěší zóny. Zavolali jsme tedy paní organizátorce. Ta nejdřív o ničem nevěděla, pak si vzpomněla, a že jsme sice měli přijet dřív, ale teď už je všechno zavřené, protože se ve stejném termínu koná nějaký triatlon. 🙈

A že se s autem k poště nedostaneme. Navíc ve Varech touto dobou prý žádné parkování neseženeme. Leda někde na kraji města. 🙈 Překérka. Jenže jsme vyjeli hned po práci, takže jiná možnost nebyla.

Nakonec jsme překonali všechny zátarasy a tak trochu na férovku vjeli na pískovou cestičku v parku. Na lavičce, kterou jsme měli posunout, abychom tam mohli postavit stánek, si zrovna hověli dva popíjející chlapi. Nezbývalo nic jiného než je přesvědčit, že lavička už nebude jejich. Naštěstí se zvedli a odešli.

Stánek jsme postavili a začali řešit problém číslo dvě. Kam s autem?

Už když jsme vykládali zboží, procházeli kolem policajti. Jednomu policejnímu autu jsem dokonce musela uhýbat na té pískové cestičce, která byla zároveň pěší zónou. Nikdo nic nenamítal.

Jenže lidí začínalo přibývat a bylo jasné, že auto tam dlouho jen tak stát nemůže.

Nakonec jsem ho prostě postavila vedle stánku a oznámila Kubovi, ať počítá s tučnou pokutou. 😄

Adresa

Plzen

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Děda na cestách zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Odkazy

Sdílet