17/06/2026
Ohlédnutí za akcí Rafting Salza 12.06.-14.06.26
Nad údolím Salzy se v pátek protrhla obloha a čiperný deštík vcelku vytrvale bubnoval až do sobotního dopoledne.
Salza dle očekávání na jeho bubnování pohotově zareagovala a zvedla se z 25 m3/s na 65 m3/s, tedy skoro na na takřka 3násobek.
Nezalekli jsme se.
A dobře jsme udělali.
Tok byl sice mocný, ale vodácký terén hlavně zpočátku vcelku vlídný.
A po posledních dopoledních sprškách jsme se pro změnu mohli vykoupat v záři hřejivého slunce.
Nó, tu a tam se nějaká posádka vykoupala i v říčním proudu, ale vše vždy dobře dopadlo.
Svačina na polovině sobotního splouvání byla pomyslnou tečkou za mírumilovnou tváří horního úseku Salzy, střeženého majestátní Riegerin.
Odpolední splouvání už se neslo v duchu šumících peřejí, cákají vody a krásných houpavých vln, které nás donesly až ke slalomové trati ve Wildalpenu.
Jedno plavání nad slalomkou bylo tak nějak spíš na rozcvičenou.
Nicméně samotnou slalomku jsme projeli všichni bezvadně.
Je fakt, že vody bylo v řece tolik, že se naprosto s přehledem dal závěrečný mohutný stupeň ošidit při pravém břehu.
Před cílem se nám v přírodní laguně s kolovadlem podařilo uzavřít kruh a tak nějak to vyšlo, že jsme v něm zakleli loď cizího maďarského gangu, který se v naší lagunce vyrojil.
Příjemné posezní na sluníčku u chutné a vydatné večeře na soutěskou u WasserLochu bylo zaslouženou tečkou za náročným, ale krásným dnem prosáklým šejkem vody, adrenalinu a endorfinu.
Dobře a dlouze se spalo ze soboty na neděli.
Nedělní průtok v Salze kolem Wildalpenu poklesl na nějakých 55 m3/s.
Pro vyklidnění před cestou domů jsme však pro spouvání zvolili jinou variantu- krásný a unikátní úsek KlausGraben nad přehradou.
Unikátní, protože pro vodáky ožívá jen několikrát v roce po velkých deštích.
A unikátní také proto, že se zde řeka prodírá soutěskou, kudy (kromě místní ferraty) nevede žádná stezka ani cesta.
Jen řeka, skály a my.
Salza nás nesla vlídným průtokem kolem 10 m3/s cinkavými peřejemi a rozehrála před námi divadlo s krásnými výhledy na strmé skalní stěny horského masívu Papežských stěn (PapstMauer)
Je dokonalou ironií a legráckou přírody, že právě na ploše Papežské stěny příroda vytvořila obrovsku štěrbina ve tvaru specifické části lidského těla.
Došlo i na závěrečný obětní rituál se startem v ponurém Cháronově přítmí skalního převisu.
Byli jste prima a bylo to fajn.
A tak bubly bubly hobly hobly Bróóó
Těším se na Vás zase příště
Petr
https://www.smarttravel.cz/rafting-salza
