10/06/2026
Vídeňské dílny - secese, kavárny a Vídeň 🎨🏺🪑
Byla to éra secese, kaváren a velkolepých nápadů: Když byly v roce 1903 založeny Vídeňské dílny (Wiener Werkstätte), jejich cílem bylo rozmazat hranice mezi uměním a každodenním životem. Nábytek, šperky, látky, keramika, obaly na knihy a dokonce i pohlednice neměly být jen funkční – měly být i krásné. Každá váza, každé křeslo a každý vzor se měly stát součástí většího celku: „celkového uměleckého díla“, které by život učinilo estetičtějším a harmoničtějším.
Vídeňské dílny založili architekt Josef Hoffmann, umělec Koloman Moser a mecenáš Fritz Waerndorfer. Jejich myšlenky vycházely z vídeňské secese a anglického hnutí Arts and Crafts. Místo masově vyráběného průmyslového zboží se zaměřovali na vysoce kvalitní řemeslné zpracování, vynikající materiály a pečlivé provedení. V dílnách pracovali umělci a řemeslníci bok po boku – v té době mimořádný přístup.
Vídeňské dílny formovaly podobu Vídně kolem roku 1900 jako téměř žádné jiné umělecké hnutí. Domy byly navrženy od základů, od architektury a nábytku až po příbory na jídelním stole. Čisté linie, geometrické tvary a rafinované vzory nahradily zdobený historismus 19. století. To, co se dnes zdá být zřejmé, bylo tehdy revoluční: dobrý design by měl prostupovat všemi oblastmi života.
Návrhy našly nadšené příznivce v elegantních salonech monarchie. Mezi nejvýznamnější klienty Vídeňských dílen patřily bohaté židovské rodiny a zástupci umělecké a kulturní scény. Klíčovou postavou v tomto ohledu byla salonní dáma Berta Zuckerkandl, jejíž seznámení s Josefem Hoffmannem kolem roku 1904 vydláždilo cestu k jednomu z prvních velkých projektů: sanatoriu Purkersdorf.
Propracovaná ruční práce však byla nákladná. Po první světové válce se ekonomická situace stále zhoršovala a v roce 1932 musela Wiener Werkstätte konečně zavřít své brány. Její vliv však přetrvával. Mnoho z jejích myšlenek se později promítlo do Bauhausu, Art Deco a moderního designu 20. století.
Když se dnes podíváte na předmět z Wiener Werkstätte, stále cítíte něco z onoho vídeňského optimistického ducha, kdy umělci věřili, že mohou krásou změnit svět. Jejich díla vyprávějí o době, kdy i šálek čaje nebo stínidlo lampy byly považovány za malé umělecké dílo – vytvořené pro každodenní použití a přesto pro věčnost.
Mezi slavná jména spojená s Wiener Werkstätte patří Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Egon Schiele, Koloman Moser, Fritz Waerndorfer a Dagobert Peche, stejně jako umělkyně Vally Wieselthier, Mathilde Flögl, Lilly Reich a Ditha Moser.
Vídeň se snídaní i bez secesně 😉
Cestovní služby Mauthner Specialista na Rakousko
+420 602 408 606
[email protected]
https://mauthner.info (nový web)
𝐃𝐢𝐞 𝐖𝐢𝐞𝐧𝐞𝐫 𝐖𝐞𝐫𝐤𝐬𝐭ä𝐭𝐭𝐞 - 𝐉𝐮𝐠𝐞𝐧𝐝𝐬𝐭𝐢𝐥, 𝐆𝐞𝐨𝐦𝐞𝐭𝐫𝐢𝐞 𝐮𝐧𝐝 𝐠𝐫𝐨ß𝐞 𝐈𝐝𝐞𝐞𝐧 🎨🏺🪑
Es war die Zeit des Jugendstils, der Kaffeehäuser und der großen Ideen: Als die Wiener Werkstätte im Jahr 1903 gegründet wurde, wollten ihre Schöpfer nicht weniger, als die Grenze zwischen Kunst und Alltag aufheben. Möbel, Schmuck, Stoffe, Keramiken, Buchumschläge oder sogar Postkarten sollten nicht bloß nützlich sein – sie sollten schön sein. Jede Vase, jeder Sessel und jedes Muster sollte Teil eines größeren Ganzen werden: eines „Gesamtkunstwerks", das das Leben ästhetischer und harmonischer machte.
Gegründet wurde die Wiener Werkstätte von dem Architekten Josef
Hoffmann, dem Künstler Koloman Moser und dem Förderer Fritz Waerndorfer. Ihre Ideen wurzelten in der Wiener Secession und der englischen Arts-and-Crafts-Bewegung. Statt industrieller Massenware setzte man auf hochwertige Handarbeit, edle Materialien und sorgfältige Ausführung. In den Werkstätten arbeiteten Künstler und Handwerker Seite an Seite – ein damals außergewöhnlicher Ansatz.
Die Wiener Werkstätte prägte das Erscheinungsbild des Wien um 1900 wie kaum eine andere Kunstbewegung. Wohnungen wurden vollständig durchgestaltet, von der Architektur über die Möbel bis hin zum Besteck auf dem Esstisch. Klare Linien, geometrische Formen und raffinierte Muster ersetzten den überladenen Historismus des 19. Jahrhunderts. Was heute selbstverständlich erscheint, war damals revolutionär: gutes Design sollte alle Bereiche des Lebens durchdringen.
In den eleganten Salons der Monarchie fanden die Entwürfe begeisterte Anhänger. Zu den wichtigsten Auftraggebern der Wiener Werkstätte gehörten wohlhabende jüdische Familien sowie Vertreter der Kunst- und Kulturszene. Eine entscheidende Rolle spielte dabei die Salonnière Berta Zuckerkandl, deren Bekanntschaft mit Josef Hoffmann um 1904 den Weg zu einem der ersten Großprojekte ebnete: dem Sanatorium Purkersdorf.
Doch die aufwendige Handarbeit war kostspielig. Nach dem Ersten
Weltkrieg verschlechterte sich die wirtschaftliche Lage zunehmend, und 1932 musste die Wiener Werkstätte schließlich ihre Tore schließen. Ihr Einfluss blieb jedoch bestehen. Viele ihrer Ideen fanden später Eingang in Bauhaus, Art Déco und das moderne Design des 20. Jahrhunderts.
Wenn man heute ein Objekt der Wiener Werkstätte betrachtet, spürt man noch immer etwas von jener Wiener Aufbruchsstimmung, als Künstler glaubten, die Welt mit Schönheit verändern zu können. Ihre Arbeiten erzählen von einer Epoche, in der selbst eine Teetasse oder ein Lampenschirm als kleines Kunstwerk verstanden wurden – geschaffen für den Alltag und zugleich für die Ewigkeit.
Bekannte Namen der Wiener Werkstätte: Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Egon Schiele, Koloman Moser, Fritz Waerndorfer und Dagobert Peche sowie die Künstlerinnen Vally Wieselthier, Mathilde Flögl, Lilly Reich und Ditha Moser.
Bild (Quelle Wiki Commons): Postkarte eines Künstlers der Wiener Werkstätte, 1912
