17/05/2026
Jako tímhle tempem, jakým zase utekl další týden, aby člověk pomalu začal shánět vánoční dárky a rozmyslel se, zda letos bude v bramborovým salátu salám nebo ne 🤣 Včerejšek jsem regulérně prokrastinovala v tom nejčistším a nejupřímnějším slova smyslu 💪 Což byl takový drobný následek pátečního tažení do pozdních hodin, kdy člověk ještě ve dvě ráno přesvědčeně tvrdí, že ta písnička je už určitě poslední 😅 Takže sobota probíhala přesně v duchu přežívacího režimu 🤷♀️ K večeru jsem si ale vyzvedla Marínu a samozřejmě ji nebylo možné jen tak poslušně odstavit. Takže jsem to úplnou náhodou vzala trochu delší cestou, protože některé okliky jsou zkrátka životně důležité 😉Poctivě jsem ji zaparkovala do suché garáže, aby dneska mohla zase jednou dostat pořádný čoud a trochu vyvětrat pavouky z výfuku i z mojí hlavy 😃jenže jak už to tak u mě bývá, sotva člověk začne spřádat velkolepé plány o svobodě, benzínu a zatáčkách, začnou na dveře klepat ti dva smradi, co si nárokují titul „děti“, že se jako shání se po své mámě 🤣 Takže místo romantického soužití s motorkou to bude opět klasický rodinný režim, kde člověk neví, jestli dřív vařit, dělat úkoly nebo hledat ztracenou mikinu, bez které se údajně nedá existovat 👨❤️👨
"Konečně jsem přišla na to, kde se hledají ti spolehliví laskaví, vášniví a sexy muži, se svaly i charakterem z oceli a srdcem z cukrové vaty. Je to přesně za devatero horami, devatero řekami, naproti farmě duhových jednorožců..."
