Expedice Apalucha z.s.

14/05/2026

14.5.2026 Byli jsme upozorněni na restauraci Rybářská bašta, kde dělají ryby že svých zdrojů a jelikož jsme ji měli při cestě zpět, tak jsme zastavili na tzv obedoveceri a dali si krásného velkého a šťavnateho pstruha s přílohou. Neprohloupili jsme, bylo to výborné.

14/05/2026

14.8.2026 Jelikož i dnes počasí přálo, tak jsme vyrazili na další mototrip, a to k hradu Červený kámen. Leží na jihovýchodním svahu Malých Karpat. Výstavba se datuje k 13. stol. Na hradě se vystřídalo několik majitelů. V roce 1646 hrad vyhořel a byl obnoven až v roce 1678. Nyní slouží jako muzeum nábytku. Po odjezdu jsme projížděli vesnicí Modrá, kde se nám zalíbilo náměstí a tak jsme si dali kávičku. Chtěli jsme navštívit ještě Smolensky hrad, ale bohužel cesta k němu byla uzavřena, tak jsme ho viděli jen z dálky. Při odjezdu od hradu jsme zastavili u rybníka, kde bylo motorkarske bistro, ale zase zavřené.

13/05/2026

13.5.2026 Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne, tak jsme vyjeli na prohlídku okolí. Nejdřív jsme zavítali do města Topolcany, pak jsme jeli při rameni Malého Dunaje a kochali se. Cestou jsme dojeli až ke staremu kolovemu mlýnu a při zpáteční cestě jsme zastavili u nejstaršího baroko secesniho mostu u Sence.

11/05/2026

11.5.2026 Tak jsme na pár dní ujeli na Slovensko orazit.

02/05/2026

Tak jedním z prvních motovýletů v tomto roce se stal "Pivní motovýlet" né, že bychom celý motovýlet prochlastali, ale jeli jsme směrem do města, kde jak samo město udává pivo je tam doma. Naším cílem se stalo město Žatec. Nicméně, než jsme dojeli do cíle, tak jsme si udělali menší zastávku na Milské stráni, kde je již nádherný výhled po okolí a už zde je v okolí vidět prvopočátek chmele. Důležitým prvkem je přece i sušárna a sklad chmele a cestou v Trnovanech lze nalézt novogotickou technickou památku z roku 1908. Bohužel se jedná o soukromý majetek, který už velmi strádá. Doufáme, že sušárnu i místní zámeček se podaří zachránit před hrozným zubem času. Po malebných cestách jsme se nakonec dokodrcali až na náměstí Svobody v Žatci, kde jsme si našli místní občerstvení a pokochali se tou nejmenší chmelničkou na světě. Tento okouzlující prvek je doslova třešničkou na kráse celého náměstí. Projet si celé náměstí byla nutnost a my se mohli nakonec směrem na jih přesunuli do Blšan, kde jsme v místním motorestu si vychutnali místní gastronomii. Poté jsme si po krátkém terénu dojeli k zatopenému lomu u Bedlna, kde se těžila žula. Cestou z lomu jsme jeli na lovecký zámeček Svatý Hubert z 18. století, kde se nám líbilo, že horní střelka znázorňující korouhvičku a jelena na vrcholu byla i ukazatelem kterým směrem se zvěř v místní oboře nacházela. Po nádherně stráveném dnu jsme se přesouvali přes Nové Strašecí směrem až k domovu a kde jsme mohli si povídat co jsme za den viděli a zažili.

24/01/2026

Historicky první přednáška, tedy spíše vyprávění EA byla uskutečněna v Hospodě u Chlumčáka v Jemníkách. Kde motoblázen Patrik přednášel o svém "výletu" po Kyrgyzstánu. Akce se dle místních povedla a doufáme či spíše si přejeme aby se nejednalo o poslední přednášku. Všem lidem co se na nás přišlo podívat z celého srdce děkujeme.

24/12/2025

Příjemné prožití svátků vánočních, mnoho štěstí, pevné zdraví a spoustu osobních neboli cestovních i pracovních úspěchů v novém roce.

22/09/2025

Začalo nám sychravé počasí a kdo se rád kochá i na internetu, tak tu máme krásný cestopis. Jsou cestopisné videa, která informují a ty která uchvátí. Cestopis po Pamír Highway od Matěje Homoly celou Apaluchu nadchnul. Mrkněte na čtyřdílný záznam, kde i Apalucha si zahrála menší kameo v podobě chudého a hladového sirotka pana Fantozziho. Věřím, že se Vám jejich video líbit bude a určitě mrkněte i na ostatní videa z jeho kanálu.

Zdravíčko, tohle je první díl z filmu o naší letošní cestĕ na motorkách po Střední Asii, kam jsme jeli hlavnĕ kvůli legendární silnici Pamír Highway.Další dí...

02/09/2025

2.9.2025 Ráno jsme se v klidu nasnidali, zabali a pomalu opouštěli hotel Vilage, kde se nám moc líbilo. Než jsme však opustili údolí Shabdan, tak jsme si v klidu uvařili u řeky kávičku a kochali se posledními výhledy. K večeru jsme dojeli do Biskeku k hotelu Salut. Bohužel tady jsme před měsícem začínali a dnes končíme. Zítra nás čeká Karkulku umýt, vyčistit a vše přebalit a ve čtvrtek směr letiště.

01/09/2025

01.09.2025 Kyrgyzstan 🇰🇬 Dnes jsme měli namířeno kolem Kazachstanskych hranic cestou do hor na zapomenuté města AkTuz. Není nad to, když vám domácí poradí, jeďte přes hory, doroga charašo. Pro místní jsou všechny cesty dobré, jelikož jim vlastně nic jiného nezbývá. Tak jsme ráno vyrazili. Museli jsme přejet hory za námi, kam jezdili Zily, tak jedeme za nimi. Jenže oni jezdily jen pár kilometrů do místního hospodařstvi, kam vozily řezanku pro zvířata. Potom to začalo prudce stoupat po kamenité cestě. Hrdine jsme jeli a dostali až na vrchol hor. Tam dokonce na chvíli cesta zmizela a jeli jsme po travnatých kopcích ve 2100m. Výhledy byly krásné a jelo se jak po másle. Jednou nám zasmrdela spojka, ale nic dramatického. Užívali jsme si výhledy a spokojeně pokračovali. Nakonec přišlo klesání tak prudké, až nás to zaskočilo. Nevíme kolik to mělo procent, ale bylo tak prudke, že jsme celou dobu jeli na jedničku a brzdili jen zadní brzdou. Dostali jsme se na kamenitý úsek, kde nám ustřelil předek, ale ustali jsme to. Ruce mě bolely, Karkulka se prehřívala tak jsme museli často stavět. Nakonec asi 30 kilometrove ho úseku, kdy jsme viděli z výšky už vesnici Ilijič přišlo dlouhé písčité strmé klesání, kde po první krizovce jedeme opravdu opatrně a najednou začíná něco smrdět, a během pár metrů se na palubce rozsvítil červený trojúhelník, kontrolka ABS a přestali jsme brzdit. Okamžitě jsem vší silou zmáčknul přední i zadní brzdu a vlastně Karkulku píchnul levým padákem a válcem do levého břehu straně, abychom zastavili. Nespadli jsme, okamžitě jsme slezli a zadní brzda hořela. Smrad a na kotouči se dalo vařit. Bylo to už jen pár set metrů na konci klesání, tak jsme nechali vše vychladnout a báli jsme se jestli naběhne ABS a Karkulka bude brzdit. Nakonec jsme nastartovali a vše bylo v normálu. Jsme na asfaltu a uvařili jsme si zaslouženou kávičku a odpočinek. Poté dojíždíme do dnes mrtvého města Ak Tuz, které za sovětské éry skvetalo a po rozpadu se doly zavřely a mladí odešli do velkých měst za práci. Smutný pohled. Do našeho ubytování jedeme oklikou již po asfaltu a za tepla a sluníčka dojíždíme místního Vilage hotylku. Když hodnotíme den, nejkrásnější byl problémový přejezd kopcovytych hor.

31/08/2025

31.8.2025 Dnešní plán byl kilometrove skromný, a to údolím Shabdan šotolinovou cestou až k jezeru Jashil kel. Cesta se neustále zhorsovala a necelé 2 km před jezerem jsme se dostali do serpentýn s velkým stoupáním a cesta byla vymleta vodou z hor. Nakonec jsme to otočili a cestou kolem řeky s bledemodrou vapencovou vodou jsme se vraceli zpět.