S Mustangy v jedné stopě

Zavolat Trasa Kontaktovat společnost

S Mustangy v jedné stopě O nadšencích, kteří by rádi vyrazili do světa a to na strojích jménem Jawa Mustang.

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den poté - Milanův pohled zpět]Celou touto cestou vás provázeli naš...
20/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den poté - Milanův pohled zpět]

Celou touto cestou vás provázeli naše společné reporty, kde jste se dozvěděli, co a jak se nám po cestě dělo, ale nyní se na vše pojďme podívat zpětně s nadhledem 🙂

Možná bude tento příspěvek trochu delší a pro někoho třeba i nudnější, ale tato cesta si nějaké závěrečné shrnutí jistě zaslouží 😊 Nechci zde zabíhat do sledu jednotlivých událostí, ale pouze shrnout své aktuální pocity, které by měly tuto expedici z mého pohledu nějak zakončit.

Je to pár dní, co jsme se vrátili zpět z tohoto velkého a intenzivního dobrodružství. Ještě než jsme se vydali na tuto cestu, tak jsem věděl, že to bude stát za to🙂!
Měl jsem jisté obavy ze stavu našich strojů, jelikož příprava oproti minulým expedicím nebyla zrovna nejpreciznější, ale věděl jsem, že vše se dá s pomocí dobrých lidí nakonec zvládnout a nedovedl jsem si představit problém, který by naší cestu neplánovaně ukončil.
Po startu a prvních pár stovkách kilometrů ze mě ovšem všechny obavy opadly a každý další kilometr jsem si náramně užíval. Jakmile jsme vjeli do druhé poloviny Srbska a do té doby rovinatá krajina se začala vlnit a přibývaly hory okolo nás, tak jsem věděl, že tohle bude ono. Po vjezdu do Černé Hory se vše ještě umocnilo. Spoustu přátel mi tvrdilo, že Balkán je TOP, co se dá při cestování na motorce v Evropě vidět a nyní jim musím všem dát za pravdu.
V každé naší nově projeté zemi jsme navštívili hory a jejich krásné výhledy, prudká stoupání a klesání a nekonečně se klikatící zatáčky. Ačkoliv brzdy našich holek nejsou zrovna v nejlepší kondici a u Jaruš hned po Albánii začaly vyhlašovat pravidelné stávky, tak i přes to to byla neskutečná paráda na kterou budu ještě dlouho vzpomínat. Albánie a její Teth za mě poprvé přepsala můj osobní žebříček nejkrásnějších míst. Následně ho celý rozdrtila Černá Hora. Zde jsem snad nenašel jediné místo, ze kterého bych nebyl úplně odvařený. Durmitor všemu absolutně kraluje a mohu ho doporučit každému, kdo má rád hory a divokou krajinu málo dotčenou lidmi. Ač zde potkáte spoustu turistů, tak ani přes to to místo neztrácí své kouzlo.
Po přejezdu do Bosny jsem docela dlouho přemýšlel, jestli se mi i tato země vryje pod kůži. Na první pohled to tak nebylo, ale zpětně se i spoustu míst v Bosně vyšplhalo do čela, v tu chvíli již kompletně přepsaného TOP žebříčku 😀 Heslem celé expedice se bezesporu stal LUKOMÍR a pokaždé, když ho vyslovím, tak se to vše vrací a věřím, že tomu tak bude i za pár let. Je to místo o kterém jsem téměř přesvědčen, že už nikdy nenavštívím a jednalo se o opravdu velké utrpení a strach o motorky se tam dostal, ale bylo to vlastně naprosto boží. Na místě jsme strávili asi dvě hodiny, ale i za tu chvilku, při které jsme převážně opravovali, jsme si vyslechli pár silných příběhů od ostatních cestovatelů a jejich útrapách z cesty na toto místo.
Dalším z vrcholů cesty byl Mostar, kde proběhla i zmiňovaná oslava Liborových kulatin, která se vzhledem k náhodně poznanému složení nových přátel také velice vydařila až na zmiňovanou koncovku s placením, kterou jste si mohly přečíst v reportu. A tu vnímám jako opravdu jediný negativní bod z celé expedice, takže opravdu nedokázal zkazit náladu na moc dlouho.
V závěrečných etapách výpravy jsme nostalgicky navštívili místa, která byla hlavním cílem naší úplně první expedice a řádně si na vše zavzpomínali. Noc na pláži na Makarské s motorkami po boku byla také velmi silná.
V úplně poslední části, kdy už jsme převážně honily kilometry směr domov nás již v ČR dostihl totální bouřkový mordor a dokázal, že žádná expedice není jen zalitá sluncem, ale i přes to to za to stálo. Bylo znát již přibývající opotřebení obou motorek nicméně i přes to nás domů dovezly a věřím, že by to možná po nějakém servisním dopoledni zvládly ještě minimálně jednou 😎
Jsem rád, že jsem na tuto expedici vyrazil zase po dlouhé době právě s Liborem, jakožto s nejlepším parťákem. Ač už jsme naše mustangy vzhledem k nedostatku času a delší vzdálenosti nechali doma, tak to mělo absolutně vše, co má výprava tohoto typu mýt. Doufám, že vám to bez těch mustangů tolik nevadí a baví vás to stejně jako nás i nadále 😊
Jako oslava deseti let na motorkách po Evropě to bylo naprosto fenomenální. Překročil jsem milník 20 000 km Evropou na staré motorce a to už snad je nějaká vzdálenost 😃

Je jen otázkou jestli k tomu v budoucnu ještě nějaké další tisíce přibudou....kdo ví....nikdy neříkej nikdy!!

Takto bych to za sebe asi celé uzavřel! 😊
Díky všem co nás sledují a i těm co to dočetli až sem 😃

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 11.]Kamarádi, fanoušci, dnes je to na den přesně deset let od n...
17/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 11.]

Kamarádi, fanoušci, dnes je to na den přesně deset let od návratu z naší první expedice. Vůbec jsme to takhle neplánovali, ale osud to tak zřejmě chtěl, aby k našemu výročí jsme se opět vrátili ve stejný datum. 🙂 Dnešní den nebyl zadarmo, ale zvládli jsme ho a jsme neskutečně šťastný! Celkem jsme projeli 10 zemí a najeli přes 3.200 kilometrů. Děkujeme moc za podporu a Vaše zprávy, které jsme od Vás dostávali! Byla to opět skvělá jízda 💪

Ráno jsme se vzbudili za zvuků kapek dopadajících na stan, které jsme po celou dobu naší expedice ani jednou nezaslechli a věděli jsme, že dnes se vše zprůměruje a ani tato expedice nezůstane úplně bez deště. Naštěstí po vykouknutí ze stanu nebylo vše, jak se na první pohled zdálo. Pár kapek sice padalo, ale stan byl téměř suchy a my mohli vše bez komplikací zbalit a vyrazit vstříc poslední etapě domů. Po prvních 30 km se ovšem déšť přihlásil a Milan se rozhodl nasadit svůj nový zatím nepokřtěný nepromok, ale naopak Libor se rozhodl poslední etapu absolvovat v ustrojení, jako každý den. Déšť byl docela intenzivní a trval bezmála dalších 50 km, ale nás nic nezastaví a my se hrnuli Rakouskem s úsměvem dál. Když jsme se již blížili ke hranicím s domovem, tak jsme se rozhodli malinko riskovat se zbývajícím palivem a dojet bez dalšího tankování až za hranice. Vše nakonec vyšlo a my jsme slavili návrat do České Republiky. Samolepka na hranicích byla samozřejmostí a hned po ní následovalo rychlé vyhledání benzínové pumpy. Zde jsme zjistili, že Maruščina dlouhodobě rosící se nádrž již teče a to pěkným proudem. No nic domů je to již kousek a nějak to dáme, řekli jsme si. Poté následovala již jen rychlá snídaně/oběd kousek za Znojmem a svižná cesta domů. Cestou Marušku ještě pozlobila spojka, která v kombinaci s klasickými českými kolonami při opravách silnic nebyla úplně to pravé ořechové. Po průjezdu Havlíčkovým Brodem se obloha začala opět zatahovat a Milan se opět rozhodl pro nasazení nepromoku. Během této zastávky se Libor podíval na radar a usoudil, že bude lepší se schovat ve staré autobusové zastávce a počkat, až to nejhorší přejde. To co se přihnalo byl skutešný masakr. Provazy deště, kroupy, blesky a vítr tak silný, že nadzdvihoval plechy na střeše zastávky. Naštěstí se bouřka po chvíli uklidnila a my při pohledu na radar viděli, že máme zhruba půl hodiny na přejezd do Kolína, kam se v tu chvíli hnala bouřka ještě větší. Hnali jsme holky co to šlo, nicméně to stejně o 2 minuty nedalo a nás tam pohroma zastihla těsně před sjezdem do Kolína. Zde jsme opět zbytek toho nejhoršího přečkali a poté se vydali na poslední kilometry nejprve společně do Městce Králové a poté už Milan sólo do Údrnic.
Nájezd 380 km

Libor, Milan, Maruš, Jaruš, Pavlík

Jsme doma!!!! .. teda skoro, ale jsme!!! 💪💪🍾
17/08/2026

Jsme doma!!!! .. teda skoro, ale jsme!!! 💪💪🍾

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 10.]Ráno vstáváme v 6:00 do velmi studeného dne. V 6:40 už jede...
16/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 10.]

Ráno vstáváme v 6:00 do velmi studeného dne. V 6:40 už jedeme směr hraniční přechod mezi Bosnou a Chorvatskem. Zde přijíždíme do dlouhé kolony, která se táhne už od vesnice. Po projetí celou kolonou se střetáváme s prvním problémem za celou dobu naší cesty. V první koloně na nás troubí občan Bosny a řve na nás, že nás nikam nepustí. S Liborem prohodí pár slov a volíme kolonu druhou. Tam pro změnu muslimka německé národnosti má stejný názor, jen neřve, ale hází rukama. Opět prohodí Libor pár slov, zamává rukama a čekáme. Po chvilce na nás troubí jeden domorodec, abychom až se kolona rozjede, jeli před něj. Děkujeme a dáváme samolepku jako dárek. Během cesty přes hranice nás čekají tři budky kontroly, kde u té poslední nám přísně žena říká co všechno vezeme. Než stačíme něco říci už vybíhá celník a ze všech aut a motorek si vybírá obět Jarušku s Pavlíkem. Po důkladné kontrole můžeme jet dál do místa určení Željava. Zde je totiž bývalé vojenské letiště, které fungovalo v letech 1968 až do roku 1992, kdy bylo následně zničeno při válce v Bosně a Hercegovině. Naše cesta odsud vede směr Plitvická jezera, kde symbolicky dáváme druhou samolepku po deseti letech. Odsud směřujeme směr Záhřeb. Cesta plyne až do doby než na obchvatu zmiňovaného Záhřebu Libor slyší cinknutí z Marušky. Nic nevidí, ale projíždějící skůtrista na něj zběsile troubí a bouchá se do helmy. Milan zezadu nic nevidí, tak Libor za jízdy hledá problém až se kouká pod sebe a zjišťuje, že se mu ztratila řadící páka. Za jízdy po neplacené dálnici vymýšlíme plán B, který přichází o pár kilometrů vedle. Víme, že pokud nic neseženeme, musíme počkat do zítřka a celý náskok se nám ztratí. Z dálnice je totiž vidět vesnice, kde jsou vraky aut. Tady by to šlo! Vrakoviště ovšem mineme a zastavujeme u krámu odkud vychází stará babička a nechápe co chceme. Mezitím Libor už je na zmiňované vrakoviště pěšky. Po chvilce od babičky vychází ještě děda a přes slovíčko “švajzn” - svaření se dostáváme k tomu co chceme. Libor u vrakoviště nenachází zvonek, ale následně mu volá Milan, že děda toho pána zná a máme mu to odtáhnout k dílně, kde stojí Libor! Majitel nakonec není doma, ale jeho kolega přijíždí do dílny a dává nám pomocnou ruku a vyrábí řadičku přesně podle našeho gusta. Následuje pár heftů a světa div se, řadička je na světě! 💪😀 Odsud s menším zpožděním jedeme směr Slovinsko, které projíždíme a vjíždíme ihned do Maďarska. To projíždíme jako nůž máslem, i když máme prdele na maděru 😀 Dnešním dnem jsme stanovili rekord na čtyři hraniční přechody v jeden den! 🍾 Aktuálně se nacházíme v Rakousku, odkud povede naše cesta bezpečně a pomalu zpět! ☺️ Dnešní nájezd 480km.

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 9.]Podvečer v Makarské trávíme odpočinkem na pláži. Večer dávám...
15/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 9.]

Podvečer v Makarské trávíme odpočinkem na pláži. Večer dáváme pizzu o kousek dál. Přicházíme na pláž kde je tzv. prezident pláže, který má za úkol celou noc pláž hlídat. Pán je velmi sympatický a ihned nám ukazuje lehátka, které můžeme obývat pro dnešní noc. Máme to tedy s kompletní security službou až do ranních hodin. Po vstávání se jdeme o půl sedmé ráno koupat, protože moře je jako kafe! Následně potkáváme pro změnu opravdového prezidenta tentokrát motorkářského klub z Makarské. Ukazuje nám spoustu krásných strojů, které vlastní a zve nás na kafe do města. Samozřejmě to neodmítáme a vyrážíme po osmé ranní do centra kavárny. Tam se dozvídáme, že za celé léto nesedl na kolo, až dnes, aby se mohl projet přes celou pláž a přitom narazí na nás dva! Okolo půl desáté se loučíme a razíme směr Bosna na Blidnické jezero. Denis - Thank you so much! ✊🙏 Při průjezdu do Bosny vjíždíme do vnitrozemí této země, kde poznáváme vesnice i města dotčené před lety válkou. Krom pomníků, kde jsou vypsané oběti, vidíme spoustu opuštěných nebo rozstřílených domů či stavení. Mezitím se nám daří vyřešit problém se zapalováním u Marušky, které nás trápí už od včerejška až do dnešního poledne. Následně je srdíčko opravené a zase běhá na 100%! Aktuálně se nacházíme 25 kilometrů od městečka Bihač, odkud se zítra zpátky vracíme do Chorvatska, abychom navštívili bývalou vojenskou základnu Željava, Plitvická jezera a tranzitem se dostali co nejblíže domovu. Dnešní nájezd 320km.

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 8.]Včerejší odpoledne trávíme procházkou historickým centrem Mo...
14/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 8.]

Včerejší odpoledne trávíme procházkou historickým centrem Mostaru a kocháme se i mimo naše stroje. Jedná se o jedno z největších měst v Bosně, takže o lidi tu není nouze. Navštěvujeme i historický kamenný most, který je symbolem tohoto města. Při obhlídce zastavujeme v hospůdce zvané Marshall. Líbí se nám tu podle názvu, který podniku dali podle slavných kytarových aparátů. Popíjíme pivo a Libor dostává od Milana cestovatelský dort 🎂 Šmakujeme, slavíme 🍾 a mezitím potkáváme další kluky z Čech, kteří přijeli objevovat Balkán autem. Skvěle se bavíme a vypravíme si zážitky z cest, které nás potkali. Následně k večeru k nám přisedá pár z Čech, kde se během vyprávění dostáváme k tomu, že jsou od Nového Bydžova. To prostě nevymyslíš.. 🙂 Do ranních hodin sedíme, slavíme, dobře se bavíme až se chystáme ke spánku. Před odchodem následně ovšem zjišťujeme, že jsme se chytli do klasické pasti, která na nás číhá kdekoliv v historickém centru naší Prahy a ani tady to není jiné. Útrata, počet piv a všeho nezná mezí, číšník je ovšem nekompromisní. Co jste si vypili, to zaplaťte, ale už nám zapomíná sdělit, že čárky ani ceny nesouhlasí. Bohužel i takové věci se dějou, ale nás tohle nerozhodí. Ranní probouzení v posteli kvitujeme a máme tak spoustu energie na výměnu oleje v Marušce, která po zajetí motoru si ho zaslouží. Následně se přesouváme do našeho předposledního cíle této expedice - Makarská! V Bosně nám kilometry ubíhají a po chvilce překračujeme hranice do Chorvatska, další země. 🌍 Tam ovšem Maruška začíná zlobit. Nejprve ladíme spojku, která klouže, posléze zlobí zapalování. Obě závady se snažíme vyřešit a část se daří, ale druhá po chvilce už ne. Jeden válec vynechává a ona tak nejede. Operace nám trvá skoro dvě hodiny a přes rozebrání skoro celého stroje se zdá být vyřešeno! Následně se přesouváme do Igrane, kde nás čeká táta Libora, který je na dovolené. Dostáváme pro změnu plnohodnotný servis i my po celém dni a chystáme se pokořit Makarskou! Před půl sedmou jsme tam! Kruh se uzavřel, ale vzpomínky nám nikdo nevezme. Je to jako kdybychom tady byli včera 🙂 Dneska spíme na pláži a hodláme usínat za zvuku vln. Dnešní nájezd 130km.

Jsme v Chorvatsku! 🇭🇷 Přechod před hranice jsme si, ale představovali lépe. Maruška v teplech trucuje a nejede. 😏
14/08/2026

Jsme v Chorvatsku! 🇭🇷 Přechod před hranice jsme si, ale představovali lépe. Maruška v teplech trucuje a nejede. 😏

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 7.]Noc trávíme v lese v Bosně tzv. na divoko. Po ranním probuze...
13/08/2026

[Jaruš s Pavlíkem & Maruš na cestě za dobrodružstvím den 7.]

Noc trávíme v lese v Bosně tzv. na divoko. Po ranním probuzení volíme servis strojů, kteří si to zaslouží. Dotahuje šrouby, které nejsou povolené a mažeme místa, která jsou stále promazané, ale je to potřeba! Včerejší prach totiž dal našim dvěma kráskám neskutečně zabrat a je třeba jim dát právoplatnou péči. Při provedení servisu balíme stan a vyrážíme vstříc Mostar. Po cestě nás čeká Jablanické jezero, které si užíváme pohledem. Dále směřujeme k našemu hlavnímu cíli, protože zde máme ubytování a hodláme tak oslavit Liborovi dnešní kulaté narozeniny! Nejprve se zastavujeme na vyhlídce Fortica, která je součástí Mostaru. Zde vidíme město v celé své kráse a máme ho skoro na dlani. Následně potkáváme rodinu z Čech, kteří tu jsou na výletě a dostáváme naše české a zároveň vychlazené pivo jako dárek! Pro nás neskutečná odměna v tom teple, které prožíváme. Děkujeme a jdeme vstříc novým zážitkům! Po chvilce nás míjí borci též od nás, kteří přijeli oktávkami a házíme společnou řeč. Když vše prohodíme a následně i prozkoumáme vyrážíme vstříc ubytování, které je o pár kilometrů vedle. Libor míjí sjezd a objíždí město obloukem. Je to sice dál, ale za to horší cesta. Následně ho navádí až místní, který se nejprve zdráhá při prohlídce Marušky, ale pak dodává, že má doma též Jawu a dovede ho až na nejbližší sjezd, který je o pár set metrů vedle. Poté už přijíždíme společně na ubytování, kde budeme trávit dnešní noc. Po vybalení věcí jdeme do města a slavit přece ty kulaté narozeniny Libora! Všechno nejlepší ty draku a spoustu kilometrů životních před sebou!🥳🤟 Dnešní nájezd 130km.

13/08/2026

Právě se nacházíme v městě Mostar a vyhlídce Fortica, kde máme celé město jako na dlani 🫶☺️

Adresa

Mestec Kralove
28903

Telefon

+420723698648

Web

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když S Mustangy v jedné stopě zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Kontaktovat Společnost

Pošlete zprávu S Mustangy v jedné stopě:

Odkazy

Sdílet

Kategorie