Kam pojedeme ?

25/04/2026

25/04/2026

🕯

18/04/2026

Valdická brána je hlavní dominantou Jičína a jedinou dochovanou branou z původního městského opevnění.

Byla postavena v letech 1568–1578 za vlády Trčků z Lípy na místě starší brány z 14. století, pravděpodobně z doby kolem 1480–1487.

Stavbu inicioval Vilém Trčka z Lípy v roce 1568 jako součást modernizace opevnění.

Letopočet 1568 je vidět na vnější zdi a znak Trčků na vnitřní.

Původně dvoupatrová hranolová stavba s průjezdem pod gotickou křížovou klenbou vyhořela roku 1589 a byla následně zvýšena.

Dosahuje výšky 52 metrů s 156 schody na vyhlídkovou plošinu.

Po založení nového Jičína Albrechtem z Valdštejna v roce 1622 plány italských architektů počítaly s jejím zbořením kvůli rozšíření náměstí, což se neuskutečnilo ani po jeho smrti v roce 1634.

Brána odděluje Valdštejnovo a Žižkovo náměstí a přežila několik požárů z let 1540 a 1545.

Dnes slouží jako rozhledna s panoramatem města a okolí.

11/04/2026

Česko má možná nejšikmější věž světa. Michalovice překonaly rekord Guinnessovky.

https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/zricenina-hradu-michalovice-sikma-vez-guinnessova-kniha-rekordu.html?fbclid=Iwb21leARHVlljbGNrBEdWNWV4dG4DYWVtAjExAHNydGMGYXBwX2lkDDM1MDY4NTUzMTcyOAABHgpvybGE0nQFQ_fkf0D6-F7uy5i_0yCpea-NKtjxPgebcKczdLYxsMhX_3tz_aem_n9xvYyrZ1dFpdQN4LaAOMA

11/11/2025

Jeskyně je umělá pískovcová a skalní blok nacházející se v okrese , nedaleko obce a .

Vytvořil ji Václav Levý v roce 1845.

Jeskyně je zdobená a sochami inspirovanými bajkou Ferina lišáka od F. M. Klácela a francouzským karikaturistou Grandvillem, zobrazujícími zvířecí postavy s lidskými slabostmi.

Před jeskyní se nachází nazývaný , kde jsou reliéfy husitských vůdců Jana Žižky a Prokopa Holého, vůdce blanického vojska Zdeňka Zásmuckého, spící blanické vojsko a trpaslíci kováci zbraní.

Jeskyně je významnou romantickou památkou 19. století a představuje propojení , a přírody v krajině Českého .

09/11/2025

Hrad byl založen kolem roku 1300, první zmínka pochází z roku 1318, kdy ho vlastnil Oldřich ze Zlenic.

Po něm získali páni z Dubé, konkrétně Ondřej z Dubé, který ho držel do své smrti bezdětný kolem roku 1412.

Po jeho smrti se hrad stal královským manstvím a postupně patřil Bočkovi staršímu z Poděbrad, Půtovi III. z Častolovic a Anně z Dubé.

V roce 1415 koupil Zlenice Kuneš z Konojed, jehož potomci se o hrad dělili.

V polovině 15. století se majitelem stal Zdeněk Kostka z Postupic, který v letech 1463–1465 prodal hrad Jiřímu z Poděbrad.

Hrad byl tehdy obléhán, dobyt a zřejmě zbořen, po této době už nebyl obnoven a stal se zříceninou.

28/09/2025

Podle některých zpráv existovala ve již v roce 1532.

Dřevěné stavení na kamenných základech stálo pravděpodobně uprostřed , v místě dnešní kašny.

S výstavbou radnice, tak jak ji známe dnes, se započalo v roce 1893, o čemž svědčí na nároží radniční věže.

budovy vypracoval vídeňský Franz von Neumann, který projektoval i libereckou radnici.

měla ukazovat frýdlantského průmyslu, jehož představitelé realizaci projektu dotovali.

Výstavba trvala tři roky a nová budova byla slavnostně otevřena 18. 8. 1896.

Je postavena ve stylu německé z hrubých komínových neomítnutých cihel.

Omítnuty jsou pouze na nádvoří.

Římsy, štíty a ozdoby jsou vytesány z pískovce.

Rohová je vysoká 48 m.

Exteriér zdobí sochy a , v hale je pak umístěna busta Albrechta z Valdštejna sochaře Heinricha Scholze.

Na radniční věži se nachází , jež hraje každou hodinu a skladby se mění od vážné hudby po dechovkové motivy.

Během adventního času zní z věže . Místní o zvonkohře tvrdí, že ji ovládá .

Ve skutečnosti jsou ale na vyhlídkovém ochozu věže radnice umístěny elektronické zvukové reproduktory, jež hudbu šíří do okolí.
Zdroj:kudyznudy

27/09/2025

Vodní zámek Červená Lhota se řadí k nejkrásnějším „pohádkovým“ zámkům v České republice.

První písemná zmínka pochází z roku 1465.

v údolí Dírenského potoka na ortorulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století.

Přehrazením potoka hrází a odlámáním skalní šíje se skála změnila v .

V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan.

Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota.

Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku.

Podle pověsti získal svou červenou barvu, když čert unesl nevěřící zámeckou paní, kterou na přivedl Kába, a její krev pokryla stěny nesmazatelnou červenou barvou.

Lokální historické prameny se však nezmiňují o žádné události, s níž mohla souviset.

Na konci 16. století získali zámek Růtové z Dírné.

Jako utrakvistům jim ovšem byl po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského nezúčastnili.

V dobách třicetileté války vlastnil místní italský rytmistr Antonio Bruccio.

Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka.

Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na , kam Slavatové zajížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.

Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu po roce neteř posledního Slavaty Marie Terezie.

Provdala se za Arnošta Bedřicha z Windischgrätze kterému panství předala, a tím přešel letohrádek do rukou Windischgrätzů.

Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili.

Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku a německé opery Karl Ditters von Dittersdorf.

Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein, německých říšských knížat.

Jejich rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim jako německým občanům byl zkonfiskován.

Poslední majitelé dali přestavět v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky.

Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartensteina tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

26/09/2025

Rozhledna Frýdlantská výšina

Ve výšce 399 metrů n. m. stojí nad městem 21 metrů vysoká .

Na tehdejším Resselově kopci 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů.

Říkalo se jí „Dresslerova výšina“, a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil.

Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku.

Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám.

Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla.

Její výstavbu prováděla Appel & Hampel.

Náklady na vybudování věže se vyšplhaly na 9000 korun, přičemž část z této částky složil Anton Dressler.

Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907.

na rozhlednu chodili až do roku 1945.

Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat.

Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu.

Nacházel se zde všesměrový D-VOR s identifikačním znakem „OKX“.

Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny.

Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na vystavěný na loukách u Dětřichova.

Během roku 1980 předalo rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru.

Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu.

Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982.

V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny.

rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů.