Na cestách s Rendym

Trasa

Na cestách s Rendym Rád bych vás prostřednictvím této stránky pozval na putování po krásných místech.

Tantallon castle 🏴󠁧󠁢󠁳󠁣󠁴󠁿
27/01/2026

Tantallon castle 🏴󠁧󠁢󠁳󠁣󠁴󠁿

Tantallon Castle, tyčící se na útesech nad zálivem Firth of Forth, patří k nejpůsobivějším hradům Skotska. Pevnost necha...
27/01/2026

Tantallon Castle, tyčící se na útesech nad zálivem Firth of Forth, patří k nejpůsobivějším hradům Skotska. Pevnost nechal v polovině 14. století vystavět William Douglas a stala se posledním velkým hradem své doby, zasazeným přímo do divoké pobřežní krajiny. Po více než tři století byl Tantallon sídlem mocného rodu „Red Douglasů“, hrabat z Angusu, kteří se často dostávali do otevřeného konfliktu s korunou.

Hrad přežil několik obléhání. Už v roce 1491 na něj zaútočil král Jakub IV. a později také Jakub V. Přesto si Tantallon dlouho udržel pověst téměř nedobytné pevnosti. Osudným se mu stal až rok 1651, kdy jej těžká dělostřelba armády Olivera Cromwella vážně poškodila natolik, že byl opuštěn a už nikdy se nevrátil ke své původní slávě.

Dnes tu stojí romantická zřícenina, jako tichý svědek rytířských časů, politických bojů i lidské houževnatosti.

Zámek NelahozevesRoku 1553 započal s výstavbou zámku Florian Greisbeck z Greisbachu. Tento muž byl vlivným rádcem a osob...
05/02/2021

Zámek Nelahozeves

Roku 1553 započal s výstavbou zámku Florian Greisbeck z Greisbachu. Tento muž byl vlivným rádcem a osobním tajemníkem císaře Ferdinanda I. Výstavba zámku trvala déle než 60let a je spojována s královským architektem Bonifácem Wohlmutem. V roce 1623 kupuje zadlužené Nelahozeveské panství od Floriánovy vnučky Veroniky Polyxena z Lobkowicz. Během třicetileté války je zámek několikrát vypleněn. Po třicetileté válce se ujímá zámku Polyxenin syn Václav Eusebius, 2. kníže z Lobkowicz, který provedl částečné opravy vojsky poničeného objektu, který byl od té doby využíván ke správě panství. Přestože zámek v době své stavby splňoval všechny požadavky pro šlechtický život, později jako rodinné sídlo rodu Lobkowiczů nikdy nesloužil. Tuto funkci plnil zámek v Roudnici nad Labem a také Lobkowiczké paláce v Praze a ve Vídni. Díky tomu se zámek Nelahozeves dochoval do dnešních dnů ve své původní renesanční podobě.
Na konci 19. století byl na zámku Vilemínou z Lobkowicz založen pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny. Vilemína je také poslední z rodu Lobkowiczů, kdo na zámku žil a dnes je pochována na místním hřbitově. Před začátkem druhé světová války vstoupil Maxmillián Erwin Lobkowicz do služeb Československé republiky jako diplomat. Těsně před příchodem nacistů do Československa odchází s prezidentem Benešem do Velké Británie, kde zastává funkci československého velvyslance. Němci je označen za vlastizrádce a všechny jeho majetky jsou zabaveny. Po válce je mu majetek navrácen, ale roku 1948 opět zabaven, tentokrát komunistickou mocí. Po konfiskaci rodinných majetků odchází Maxmilián Lobkowicz do Spojených států amerických, kde roku 1967 umírá. Po Sametové revoluci se o navrácení rodinného majetku přihlásí jeho syn Martin Lobkowicz a vnuk William Lobkowicz. V roce 1993 stát v restitučním řízení rozhoduje o navrácení nelahozevského zámku Lobkowiczům. Brzy po navrácení zámku Lobkowiczové otevírají zámek veřejnosti. Dnes při návštěvě zámku budete provedeni komnatami, ve kterých je instalována expozice, díky které si můžete prohlédnout historii rodu Lobkowiczů. V tomto roce je pro návštěvníky připravován nový okruh zaměřený na Lobkowiczké zámecké vinařství v Roudnici nad Labem.
Na zámku jsou pořádány každoročně také kulturní akce. V dubnu můžete na zámku navštívit hrnčířské slavnosti, v červnu oslavit dětský den, v září ochutnat víno při zámeckém vinobraní, v říjnu se zúčastnit dýňování a koncem listopadu prožít adventní slavnosti. Zámeckých slavností se často účastní sám pan William Lobkowicz se svou rodinou.
V Nelahozevsi je v majetku Lobkowiczů také dům, ve kterém se narodil český hudební skladatel Antonín Dvořák. Do roku 2019 v něm byla umístěna expozice Národního muzea. V současné době prochází muzeum nezbytnou rekonstrukcí a plánuje se otevření modernizované stálé výstavy věnované životu tohoto velikána.

Zámek Nelahozeves

Zámek Nové Město nad MetujíDnes bych vám rád představil zámek, který byl vybudován původně z pozdně gotického hradu. Ten...
07/12/2020

Zámek Nové Město nad Metují
Dnes bych vám rád představil zámek, který byl vybudován původně z pozdně gotického hradu. Ten společně s městem založil majitel panství Jan Černčický z Kácova 10. srpna 1501. Hrad měl obranou
funkci města, které kolem něj bylo vybudováno. Po požáru roku 1526 Černčický panství prodává Pernštejnům. Ti přestavují hrad na renesanční zámek a město kolem něj nechávají opravit a znovu
vystavět, tentokrát z kamene. Pernštejnové panství společně se zámkem poté prodávají Štýrskému rodu Stubenbergů, kteří jej vlastní až do bitvy na Bílé hoře roku 1620. V ní se Stubenbergové postavili na stranu stavovské armády a po porážce je jim panství zkonfiskováno. Novým majitelem se stává Albrecht z Valdštejna, který si ale zámek neponechá dlouho a prodává ho Marii Magdaleně Trčkové z Lípy. Rod Trčků z Lípy jej vlastní deset let. Roku 1634 je jeho majitel Adam Erdman Trčka z Lípy obviněn císařem ze spiknutí a společně s Albrechtem z Valdštejna a dalšími šlechtici v Chebu zavražděn. Zámek po konfiskaci dostává do vlastnictví skotský šlechtic Walter Leslie, který se na této vraždě
podílel. Rod Leslie vlastní zámek 170let a během té doby prochází barokní přestavbou. V této době je zde vybudována barokní kaple a stropy ve druhém patře zámku vyzdobeny malbami zachycující
výjevy řecké a římské mytologie. Po vymření středoevropské větve rodu Leslie po meči roku 1802 se ve vlastnictví zámku vystřídá několik příbuzenských rodů. Ty bohužel v zámku nenalezly zalíbení, a ten tak začíná chátrat. Vše se změnilo až roku 1908, kdy zámek kupují bratři Cyril a Josef Bartoňové (roku 1912 jsou Bartoňovi
povýšeni císařem do šlechtického stavu s titulem „rytíř“ a užívají přídomek „z Dobenína“). Ti jej nechávají pod vedením architekta Dušana Jurkoviče zrekonstruovat a zmodernizovat. Při těchto
úpravách je zde instalován vodovod, elektřina, ústřední topení, telefon, ale také je zabudován osobní a jídelní výtah. Během přestavby dochází také k úpravě zámecké zahrady, ve které je postaven dřevěný most ve stylu lidové architektury. Roku 1926 na zámku při svých cestách po Československu přespal T.G.Masaryk. Bartoňové vlastnili zámek až do roku 1948, kdy byl komunistickou mocí zestátněn. Zpět do vlastnictví Bartoňů, se dostává až po sametové revoluci roku 1992, kdy je jim v restitučním řízení
navrácen.
K zámku se váže temná pověst, která vypráví o Marii Magdaleně Trčkové z Lípy, kterou místní kvůli její krutosti nenazvali jinak nežli „Zlá Manda“. Ta má bloudit za nocí po zámeckých chodbách oděná
v černém a je následována třínohým psem s planoucíma očima. Podle legendy je to důsledek doby, kdy v kraji propuklo povstání, vzbouření sedláci se zabarikádovali v zámku a chystali se bránit. Došlo ale k výbuchu střelného prachu a na sto padesát sedláků zemřelo. Těla dvou z nich se nikdy nenašla. Místní Zlou Mandu prokleli a ona teď musí hledat těla oněch nešťastníků, aby mohli být řádně pochováni.

(Fotky k článku, byly poskytnuty zámkem Nové Město nad Metují)

Zámek Nové Město nad Metují

Zámek MiloticeNa místě zámku, byla dříve vystavěna vodní tvrz, po které se kolem zámku dochoval vodní příkop. Koncem 16....
30/11/2020

Zámek Milotice

Na místě zámku, byla dříve vystavěna vodní tvrz, po které se kolem zámku dochoval vodní příkop. Koncem 16. století přestává tvrz vyhovovat bytovým nárokům a bylo rozhodnuto o přestavbě na jednopatrový renesanční zámek. Přestavba probíhá za vlády Bernarda Ludvíka z Enzesfeldu mezi lety 1580–1596. Další stavitelské úpravy na zámku probíhají v průběhu let, především jako reakce na vojenské útoky a vypálení Tatary roku 1663. Při rekonstrukci zámku po jeho vypálení v 70. letech 17. století, dochází k výstavbě druhého podlaží zámku a k přístavbě čtyř nárožních věží. Poslední přestavba zámku do podoby, v jakého známe dnes proběhla za vlády Karla Antonína Serényi, který ze zámku vybudoval své reprezentační sídlo. Nechává ve dvou etapách (1719-1725/1738-1743) zámek a jeho interiér přestavět do barokního stylu. Posledními soukromími držiteli milotického zámku, byl rod Seilernů, kteří zámek vlastnili až do roku 1945. Po druhé světové válce, je zámek na základě Benešových dekretů zabaven Ladislavu Seilernovi, který roku 1941 přijal německé občanství. Zámek je od roku 1948 zpřístupněn veřejnosti a dnes svým návštěvníkům vedle základního prohlídkového okruhu, nabízí také kostýmové prohlídky. Při těchto prohlídkách, si budete moci vybrat z řady dobových šatů a jako zámecký pán, nebo hraběnka se projít zámeckým parkem, nebo se svézt v kočáře. Dále také můžete v zámecké jízdárně navštívit výstavu dravých ptáků. Na zámku se roku 1982 natáčela známá česká pohádka Za humny je drak, ve které můžete vidět zámecké komnaty i park. Posledním filmem, který se zde natáčel je film Poslední aristokratka, kterému jako předloha posloužila stejnojmenná kniha místního pana kastelána Evžena Bočka. Ve filmu uvidíte zámeckou kuchyni, která po rozhodnutí pana kastelána, zůstane zachována tak jak ji můžete vidět ve filmu. Na závěr bych vám chtěl popřát příjemný prožitek návštěvy tohoto unikátu jihovýchodní Moravy.

(Fotky k článku, poskytl zámek Milotice a jejich autoři jsou uvedeni u každé fotky)

Zámek Milotice

Zámek RosiceVážení přátelé, dnes bych vám rád představil renesanční zámek, který se nachází ve městě Rosice nad soutokem...
27/11/2020

Zámek Rosice

Vážení přátelé, dnes bych vám rád představil renesanční zámek, který se nachází ve městě Rosice nad soutokem řeky Bobravy a Říčanského potoka. Kdysi na místě dnešního zámku, stával hradbami obehnaný hrad. Hrad nebyl zbourán ani vypálen, ale byl včleněn do nově vznikajícího renesančního zámku. Při návštěvě zámku budete provedeni i komnatami, které byly součástí hradu. K zámku náleží také zámecká kaple, která se rozkládá přes dvě podlaží a je vyzdobena klasicistní výmalbou. Raritou zámku je renesanční nádvoří a barokní štukované stropy, které se na zámku dochovaly v původním stavu. Roku 1948 dochází k zestátnění zámku a během této doby je užíván Správou lesů, jako zvláštní a mateřská škola, sídlo katastrálního úřadu, bytový komplex a také je užíván Civilní obranou. Právě ta nechá pod zámeckým parkem a z části pod zámkem, vybudovat atomový kryt, který má sloužit jako záložní velitelské stanoviště Civilní obrany. Tento kryt je dnes veřejnosti přístupný a můžete jej navštívit v jednom z prohlídkových okruhů. Na závěr dovolte mi nádech trochy tajemna. Při návštěvě zámeckého sklepení, se mnoho návštěvníků shodlo že je v jednom místě přepadá tísnivý a nepříjemný pocit. Mohlo by se jednat o otisk doby, kdy se v Rosicích vykonávalo hrdelní právo a ve sklepení zámku byla mučírna? Nato už budete muset přijít sami při návštěvě zámku.

(Fotky k článku, pochází z archivu zámku Rosice)

Zámek Rosice

Zámek BoskoviceZprvu byl na místě dnešního zámku, vybudován dominikánský klášter. Klášter založil tehdejší vlastník Bosk...
26/11/2020

Zámek Boskovice

Zprvu byl na místě dnešního zámku, vybudován dominikánský klášter. Klášter založil tehdejší vlastník Boskovického panství Jan Bohuslav se svou manželkou Zuzanou Prakšickou ze Zástřizl. Po smrti Jana Bohuslava se Zuzana podruhé vdává a jejím novým manželem se stává Walter František Dietrichstein. Zuzana během manželství přepisuje Boskovické panství do vlastnictví svého druhého manžela. V roce 1784 je dominikánský klášter nařízením císaře Františka II zrušen. O rok později je objekt zakoupen Dietrichsteiny a je zde zřízena manufaktura pro výrobu barev. Za vlády Františka Xavera Dietrichsteina, padá rozhodnutí o přestavbě objektu na zámek. Od roku 1812 – do roku 1819 dochází k částečnému rozebrání dominikánského kostela ve východní části kláštera a poté bylo přistoupeno k celkové přestavbě kláštera, kterou završilo zasazení zámku do anglického parku roku 1826. Roku 1829 byl architektem Josefem Hájkem na východní straně parku vybudován zámecký skleník a roku 1870 byla v parku vybudována jízdárna. V roce 1850 dědí Boskovické panství dcera Františka Xavera Dietrichsteina, Terezie Rosa, která je od roku 1843 provdána za Alfonse Fridricha hraběte Mensdorffa-Pouilly. Po její smrti roku 1856 přechází celé Boskovické panství do vlastnictví rodu Mensdorff-Pouilly. Během druhé světové války je majitelem zámku Alfons Karel Mensdorff-Poilly s Marií hraběnkou Strchwitzovou. Oba odmítají přijmout německé občanství a roku 1942 je na zámek a ostatní jejich majetek uvedena nacistická správa a Alfons Karel by na nějakou dobu zadržen gestapem. Po skončení války jim byl zámek navrácen, aby jim ho komunistická vláda posléze mohla znárodnit. Při znárodňování zámku se za Alfonse Karla a hraběnku Marii postavily továrníci dělníci, kteří byli proti vystěhování rodiny ze zámku. Jako reakce na tuto skutečnost, bylo rodině umožněno užívat tři pokoje v jihovýchodním křídle zámku až do jejich smrti. Po sametové revoluci se o navrácení rodového majetku, přihlásil jejich sny pan Hugo Mensdorff-Pouilly. Roku 1991 v restitučním řízení, stát rozhodl o navrácení rodového majetku potomkům Alfonse Karla a Marie Mensdorff-Pouilly.

Zámek Boskovice

(Fotky k článku, byly poskytnuty z archivu Zámku Boskovice)

Vrbasovo muzeum v Ždánickém zámkuZámek nechal v 16. století vystavět Oldřich z Kounic. Zámek byl obehnán hlubokým příkop...
25/11/2020

Vrbasovo muzeum v Ždánickém zámku

Zámek nechal v 16. století vystavět Oldřich z Kounic. Zámek byl obehnán hlubokým příkopem a zdí se střílnami. Zámek byl kvůli svým obraným prvkům v historických pramenech, často označován jako hrad. Zámek zůstav v držení pánů z Kounic až do bitvy na Bílé hoře, po které se zámku ujímá rod Lichtenštejnů. Lichtenštejnové, provádí během 18. století na zámku barokní přestavbu, ale snaží se zachovat vzhled zámku. Roku 1850 se na zámku usídlil okresní soud a berní úřad. Po druhé světové válce, je v přízemí zámku vybudováno muzeu, do kterého jsou přesunuty sbírky historika a učitele Jakuba Vrbase. K těmto sbírkám, přibyly také původní předměty z vybavení zámku a zámecké vily. Odhadem v muzeu můžete spatřit až šest tisíc exponátů. Muzeum bylo otevřeno pro veřejnost 21.10.1946. V roce 1992 zakoupil zámek nový majitel. Přesto že zámek není veřejnosti přístupný, stále můžete navštívit zámecký park a Vrbasovo muzeu, které se nachází v přízemí zámku.

(Fotky k článku poskytlo Vrbasovo muzeum)

Zámek Rájec nad SvitavouNa území Rájece, prve dvě tvrze stály. Jenda již ve 13. století založena byla a druhá koncem 14....
23/11/2020

Zámek Rájec nad Svitavou

Na území Rájece, prve dvě tvrze stály. Jenda již ve 13. století založena byla a druhá koncem 14. století. Obě tvrze během domácích válek mezi markrabětem Joštem a jeho bratrem Prokopem pobořeny byly a poté se roku 1431 staly cílem nájezdu husitských vojsk. Obě tvrze byly od roku 1446 vedeny jako zpustlé.
Nový život na Rájec přináší roku 1464 rod Drnovský z Drnovic, kteří se ujímají jedné z tvrzí a obnovují ji v pozdně gotickém stylu. Roku 1570 nechává pan Bernard Drnovský z Drnovic sídlo přestavět a rozšířit v renesančním stylu. K první změně majitele zámku dochází roku 1621, kdy se poslední žijící potomek z rodu Drnovských Johanna Drnovská provdala za štýrského hraběte Georga Ehrenreicha z Rogendorfu. Během doby, kdy zámek spravují Rogendorfové dochází na zámku roku 1756 k požáru, který zámek úplně zničí. Z důvodu upřednostňování pohodlnějšího městského paláce v Brně se Rogendorfové do obnovy rájeckého zámku nepouští.
Vše se mění v roce 1763, kdy panství odkupuje od zadlužených bratrů své manželky, Marie Anny z Rogendorfu, Antonín Karel Salm-Reifferscheidt. V tom samém roce nechává vyhotovit plány pro výstavbu nového zámku, pro jehož výstavbu byl vybrán vrcholek kopce nad původním vyhořelým rájeckým zámkem. Pro výstavbu svého nového sídla si vybral plány italského architekta francouzského původu Isidora Amanda Marcela Canevala, který představil plány nového zámku ve stylu rokokového klasicismu. Stavba započala téhož roku a zbytky původního zámku posloužily jako levný stavební materiál při stavbě zámku nového. Stavba zámku trvala šest let a jejího dokončení se Antonín Karel Salm již nedožil. Zemřel v roce 1769 a dokončení zámku probíhá za jeho syna Karla Josefa. Sídlo je zprvu užíváno rodem Salmů jako letní sídlo, nebo v podzimních dobách honů. Na trvalo se do Rájce přestěhují až se vznikem První republiky roku 1918. Během druhé světové války je na zámku pánem Hugo Mikuláš Salm. Během války odmítá vstoupit do NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) a roku 1942 je na jeho majetek uvalena nacistická správa. Po válce dochází na základě Benešových dekretů ke konfiskaci zámku. Hrabě Hugo Mikuláš si podává žádost o českoslovanské občanství, avšak rozhodnutí o jeho přidělení se již nedožije a 2. března 1946 na zámku umírá.
Po zestátnění zámku, dochází k mnohým rekonstrukčním pracím, při kterých jsou restaurovány obrazy, interiéry zámku, opravují se fasády a také úprava čestného nádvoří ve stylu francouzského parku. V roce 2001–2002 dochází na zámku k rehabilitaci zámecké kaple. Již roku 1949 je přízemí zámku zpřístupněno veřejnosti k prohlídce.
Od roku 1973 se na zámku začíná s pěstováním a šlechtěním kamélií, které sem byly dovezeny z Průhonic u Prahy. Návštěvníci zámku si je mohou při své návštěvě prohlédnout v zámeckém skleníku, a to každoročně v únoru a březnu, v době jejich květu.
V interiérech zámku, probíhalo v roce 2019 natáčení českého filmu ¨Poslední aristokratka¨.

(fotky k článku byly poskytnuty ze zámeckého archivu)

Zámek a zámecké zahradnictví Rájec nad Svitavou

Adresa

Nelahozeves

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Na cestách s Rendym zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Odkazy

Sdílet