18/11/2025
NORSKO
Začíná červenec roku 2014 a my vyrážíme z Líského na sever. Cíl je jednoznačný. Spatřit půlnoční slunce. Moje nová „em devítka“ zahálet nebude. Místo filmových hvězd bude dokumentovat naši rodinu a společnou cestu. Na severu Německa projíždíme plantáží větrných elektráren, které po nás jak trifidi šlehají svými žahadly. Nejsme přivyklí tak dlouhé jízdě. Marušce jsou čtyři roky, Andělce šest a Adamovi deset. Na odpočívadlech často čůráme a protahujeme ztuhlá těla.
Naše štěstí a bohatství střeží zlatá (plastová) čínská kočka koupená v Praze od vietnamského prodavače, poctivě přilepená na palubní desku našeho tmavomodrého draka americkou oboustrankou 3M. Tmavomodrý drak je japonské auto Nissan Interstar poskládané ve Francii z dílů vyráběných po celé Evropě. To je globalizace… Z malé české vesnice míříme bez velkých příprav daleko na sever a první překážkou je nám až v Sassnitz Baltské moře, kde poprvé na našich cestách nasedáme na trajekt.
Svítí slunce, fouká vítr. Prozkoumáváme s dětmi jednotlivé paluby a na té vrchní zkoušíme sílu slaného větru, který nám bere dech a zvedá adrenalin. Zprvu si užíváme každou minutu. Když je vše prozkoumáno, dostavuje se únava. Cesta trvá několik hodin a my si hledáme místo k odpočinku v rozlehlé kajutě pro cestující na horní palubě. Děti i Klárka usínají v křesílkách, já si lehám na záda na měkký koberec. Obsluhou trajektu jsme však upozorněni na to, že toto není noclehárna, a jestli jsme se chtěli vyspat, měli jsme si připlatit za vlastní kajutu. Polehávat na zemi se tady nesmí. Ach jo. Žádná idyla není absolutní…
Tohle je úryvek z knihy Náš evropský deník. Více o našich cestách i o Evropě zjistíte na interaktivní výstavě Poznej Evropu. Startujeme v lednu 2026 na Kladně. Těšíme se!hon
