17/01/2025
MAROKO podruhé, část třetí.
S Marci se vydáváme již podruhé na sever Afriky a to do MAROKA. Naše první expedice do marockého království měla za cíl dosažení nejvyššího vrcholu Maroka a to Džabal Tubkal 4167 m, návštěvu Marrakéše a okolí a vůbec seznámení se s marockou kulturou.
Zatoužili jsme znova po vůni tajine, po místních medinách, po otravných prodejcích čehokoli, po královských městech Fes, Meknes a Rabat, po přírodě, po zajímavé architektuře, zatoužili jsme zkrátka vypadnout z Česka, které je pod tlakem vánoční horečky. Vybrali jsme sever Maroka, doufajíc, že zastihneme ještě pár slunných dní, že okusíme ledové vlny oceánu i moře, že vypijeme hektolitry marockého čaje, vychutnáme si doušky voňavé kávy...
Zvolili sever MAROKA, už jen proto, že se nabízel výhodný let z Beragama a okruh z Fes přes národní park Ifnane, starobylé římské město a lázně VOLUBILIS, královské město MEKNES, hlavní město Maroka RABAT, Tanger, modrého městečka CHEFCHAOUENU a jiných pozoruhodných míst.
FES
Taxíkem z letiště se za 150 dirhámů (usmlouváno z 200 dirhámů) přesunujeme na okraj jedné z největších medín Maroka. Ubytování máme původně na tři noci v RIADU ELITE FEST za 46 EURO. Místo je to velmi strategické, hned vedle vchodu do MEDINY, blízko parkoviště TAXI. Tato Medina je opravdu velmi autentická a strávíme v ní jeden a půl dne. Projdeme od jedné brány ke druhé a zpět. Navštívíme specifické místo kde se upravuje, čistí a barví kůže.
Nakonec se zdržíme pouze dvě noci, skrze místní autopůjčovnu půjčujeme vůz a razíme směr Meknes. Během cesty se rozhodujeme, že ještě před MEKNES, navštívíme lázně VOLUBILIS. Během cesty do těchto lázní nás zaujme malinkaté městečko na skále a to město Moulay Idriss, které je necelých 5 km od lázní. U konvice čaje se rozhodujeme, že do Meknes dojet nemusíme ještě týž den a že večer budeme věnovat právě tomuto malému městečku na skále. Dříve to bylo město zakázané kde křesťané vůbec nemohli vstoupit, dnes to je milé a přátelské městečko s pozitivní atmosférou. Nyní zde máme klidný večer u čaje s mixem masíček z grilu. Ubytování jsme byli v příjemném hotýlku Diyar Timnay za 30 Euro za noc včetně snídaně a parádním výhledem na celé město.
IFRANE, MEKNES
Ráno vyrážíme do Meknes. Zjišťujeme, že brány královského paláce jsou uzavřené, medina nestojí za nic, tak tomuto dost špinavému městu nevěnujeme ani hodinu a rychle mizíme pryč. Trochu si odpočinout od rušných velkých měst FES a MEKNES jedem skrze města Azrau a Ifrane míříme do národního parku plných cedrových stromů FORET de CEDRES. Je to krásné a klidné místo kde si jdeme protáhnout své kosti krátkou procházkou v přírodě. Pozorujeme ptáky, fotíme stromy a obdivujeme majestátné cedry. Všude kolem jsou otravní makakové z kterých máme ze začátku respekt. Posléze zjišťujeme, že jediné co zajíme opice je jídlo. V místní restauraci vytvořené z dřevěných přepravek ochutnáme tažin od místních berberských žen. Všude je samozřejmé smlouvání. Nyní si dáváme kuřecí tažin usmlouvaný z původních 80 DIN na 40 DIRH. Toto místo je velmi okouzlující a rozhodně ho doporučuji ho nevynechat!!
RABAT
Rabat je hlavním městem Maroka a já jsem docela překvapený, jak strašně jiný od FESU je. Čistý, moderní, takový klidnější, lidé nejsou tolik vlezlí. Již cestou do města míjíme královský palác, který je mimochodem hned vedle místního letiště. k večeru ještě navštěvujeme Hasanovu věž. Druhý den ráno je v plánu pevnost, která je tedy parádní. V pevnosti je krásna andaluská zahrada. Vliv Španělska je zde cítit.
Z každého místa Rabatu je vidět dominantní moderní budova ve tvaru rakety. Ráno ještě míříme k majáku a pak už vydáváme na sever Maroka po dálnici podél pobřeží směr TANGER. Dálnice jsou placené, ale podle jakého měřítka se vybírá výše mýtného jsme nepřišli. Nakonec do ani Tangeru nedojedeme a zastavujeme ve městě ASILAH.
ASILAH
Jako obvykle zastavujeme někde na čaj nebo kávu, bereme od místních WIFI a hledáme ubytování.. Nakonec vybíráme krásný hotel PUERTO MARINA ASILAH za 31 euro za noc s výhledem na oceán a medinu. Zatím za mě top ubytování. Sice bez snídaně, ale naprosto perfektní. Hned po ubytování vyrážíme směr medina na západ slunce, který pozorujeme z hradeb mediny. Večer již tradičně zakončujeme večeří jedné z místních restaurací. Druhý den ráno před cestou na úplný sever Maroka, jdeme na procházku po pobřeží podél oceánu a opět míříme do místní malé, zato velmi příjemně útulné mediny a rozhodujeme se zde zůstat ještě jednu noc. No a děláme moc dobře, protože díky tomuto rozhodnutí zůstaneme na oběd. Navštěvujeme nenápadnou restauraci, kde si dáváme pozdní oběd. A zatím k nejlepšímu ubytování, zařazuji toto jídlo za nejlepší co jsme v Maroku zatím měli. K objednané paele z mořských plodů, grilovaným kalamárům, naloženému lilku, dostáváme jako předkrm navíc naloženou cizrnu a fazole v různých omáčkách. Chuťově vše top. Večer nakupujeme dárečky a už se těšíme na další dobrodružství, které nás v Maroku ještě čekají.
V Asilahu se rozhodujeme, že bychom mohli navštívit španělskou enklávu na území Maroka a to město CEUTA. Představa, že jsme v Africe, v Maroku a přitom místo, kde se budeme nacházet patří Španělsku je celkem lákává. Vydáváme se tedy do CEUTY. Míjíme obrovitý TANGER a stoupáme do hor. Čím blíže se se CEUTĚ přibližujeme, znásobují se policejní hlídky. Kontroly jsou na každém kroku. Naštěstí nás nezastavují, letmým pohledem do auta zjistí, že v autě sedí Evropani a tak nás nechávají být. Dojedeme na hranice a co mě překvapuje jsou řady. Člověk si odvyknul. Čekáme asi 1,5 hodinu, než přijdeme na řadu. Před námi policejní pes důkladně kontroluje každé auto. I my musíme otevřít kufry. Prošli jsme a teď ještě Španělská hranice. Nečekám komplikace! Kontrola dokumentu u jednoho okýnka prošla v pořádku, poslední celník a pak už budeme ve Španělsku. A ejhle. Problém, celník chce zelenou kartu od auta. Vysvětluji mu, že auto je z půjčovny a že jedeme na 2 hodinky do Ceuty a pak se vracíme zpět na marockou půdu. Je neoblomný. Nemáme správnou pojistku, máme smůlu. Nepomáhá přemlouvání, nejde si koupit pojištění extra! Musíme zpět a ještě do delší fronty!! Čekáme ve frontě další 2 hodiny než se dostaneme zpět do Maroka. Zuřím, ale nic s tím nenadělám, nadávám si, jak stupidní nápad jsem měl. Takže rada přátelé cestovatelé, s půjčeným autem z marocké půjčovny se bez mezinárodního pojištění do španělské CEUTY nedostanete.
