01/09/2026
🏞🏍💨 TIP NA MOTO VÝLET:
Fláje: přehrada, která není tak úplně přehradou
Když se člověk k Flájím blíží po krušnohorských silnicích, nejdřív má pocit, že přijíždí k úplně obyčejné přehradě. Lesy, voda, hory a obrovská betonová hráz.
Jenže Fláje mají jedno velké „ale“.
Tohle totiž není klasická masivní betonová hráz. Fláje jsou jedinou betonovou pilířovou přehradou v České republice. Uvnitř hráze se nachází rozsáhlé duté prostory a konstrukce je tvořena soustavou pilířů. Právě díky tomu je Fláje technickým unikátem a také kulturní památkou České republiky.
A když před ní člověk stojí, začíná mu docházet, jak neuvěřitelně odvážná stavba to na svou dobu byla.
Stavba v krušnohorské divočině
Přípravné práce začaly kolem roku 1950 a samotná výstavba probíhala v letech 1951–1963. Nebyla to žádná jednoduchá stavba. Chyběli lidé, mechanizace i materiál a navíc se stavělo v náročném horském terénu.
Hráz je dlouhá přibližně 459 metrů a vysoká téměř 50 metrů. Nádrž dokáže zadržet přibližně 23,1 milionu m³ vody a zatopená plocha činí kolem 153 hektarů.
A proč vlastně Fláje vznikly?
Především kvůli pitné vodě pro severní Čechy, zejména oblast Mostecka a Teplicka. Zároveň mají význam i pro ochranu před povodněmi. Při velké povodni dokážou významně snížit kulminační průtok pod hrází.
Povodí Ohře
A pod betonem je prázdno
Tohle je na Flájích možná největší zajímavost.
Hráz není uvnitř jeden obrovský blok betonu. Její konstrukci tvoří 19 pilířů typu Noetzli, mezi nimiž vznikají obrovské duté prostory. Konstrukce tak šetřila množství betonu a zároveň dokázala odolávat obrovskému tlaku vody.
A právě do těchto útrob se dnes mohou návštěvníci při organizovaných prohlídkách podívat. Informační centrum Fláje umožňuje nahlédnout do dolní části hráze a dozvědět se více o její historii, výstavbě i současném využití.
Takže pokud budete mít cestu kolem, rozhodně stojí za to si prohlídku pohlídat.
Fláje nejsou jen beton
Celé místo má ale ještě jednu, mnohem smutnější historii.
Přehrada dostala jméno podle zaniklé obce Fláje, která musela ustoupit vodnímu dílu. Když se dnes člověk dívá na klidnou hladinu, je těžké si představit, že pod ní a v okolí bývala krajina, kde lidé žili svůj běžný život.
Výstavba přehrady tak navždy změnila podobu této části Krušných hor.
A aby toho nebylo málo, v okolí najdeme pozůstatky další zajímavé kapitoly zdejší historie – Flájského plavebního kanálu, který souvisel s dopravou dřeva. Krušné hory tak na jednom místě spojují historii těžby, lesnictví, zaniklých obcí i obrovských vodohospodářských staveb.
A co na to motorkář?
Za mě jednoznačně zastavit! Fláje nejsou místo, kam člověk jede jen kvůli samotné přehradě. Jsou především skvělým bodem na krušnohorské motojízdě. Cesta sem vede krásnou krajinou, kde se silnice příjemně vlní mezi lesy a loukami a člověk má Krušné hory doslova na dosah.
Tentokrát jsem si Fláje užil zase trochu jinak. Před dvěma měsíci tu byl mým parťákem můj dvanáctiletý syn. Dnes seděla vzadu moje žena.
A vlastně je na tom něco hezkého.
Stejné místo, stejná motorka, stejné Krušné hory – ale pokaždé úplně jiný výlet.
A jestli jste Fláje ještě nikdy neviděli, dejte si je na seznam. Nejen kvůli vodě a výhledu. Především kvůli tomu, co se skrývá uvnitř!
