CK Niké Veritas, Uherske Hradiste (2026)

16/04/2026

Když se řekne tradiční Japonsko, většina lidí si představí typické červené brány torii. ⛩️
Torii je tradiční japonská brána, která označuje vstup do posvátného prostoru šintoistické svatyně. Symbolicky odděluje náš každodenní lidský svět od prostoru zasvěceného kami, tedy bohům nebo duchům spojených s přírodou. 🌳
Nejčastěji se torii nachází na začátku cesty ke svatyni. V šintoismu věří, že bohové (kami) obývají stromy, skály, hory i vodu, proto může stát i samostatně v krajině, například ve vodě, v lese nebo na úpatí hor. Překročení této brány má nejen fyzický, ale i symbolický význam. Návštěvník při průchodu pod torii symbolicky opouští běžný svět a vstupuje do posvátného prostoru klidu.

Tradičně se nedoporučuje procházet středem brány, jelikož středem mohou kráčet pouze bohové. Návštěvníci se proto drží spíše po stranách, jako projev respektu. Obecně to samé platí i pro cestu vedoucí ke svatyni, kdy se celou cestu držíte po její levé straně.

Přestože se může zdát, že jsou všechny brány stejné, existuje několik desítek různých stylů, které odborníci dělí do dvou hlavních skupin. Shinmei, jednodušší styl s rovnými liniemi a bez výrazného zdobení. Naopak styl Myōjin je charakteristický mírně prohnutými horními trámy, např. slavné torii ve Fushimi Inari nebo ve svatyni Meiji v Tokiu.

Torii jsou často také natřeny zářivě oranžovo-červenou barvou, známou jako shurio (rumělka). Věří se, že červená barva dokáže zastavit neštěstí dříve, než pronikne do posvátného místa.

04/03/2026

Tradiční čajový rituál je způsob přípravy a podávání čaje, který má svá pevná pravidla a dlouhou historii. Nejznámější je japonská podoba čanoju, označována také jako sadó nebo čadó (“cesta čaje“). 🍵

Rituál se odehrává v samostatné čajové místnosti, která je bez přebytečné výzdoby s důrazem na přírodní materiály. 🌱Pouze pár vybraných předmětů, vybrané čajovým mistr vždy před obřadem, doplňují tento jednoduchý prostor. Prvním je kakejiku, závěsný obraz, jehož vzor by měl reflektovat onu skupinu nebo téma obřadu. Druhou je květina, která symbolizuje dané roční období.🌼 Dalšími předměty, s nimiž se při obřadu setkáte jsou miska na čaj (čawan), bambusová metlička (časen), lžička na čaj (čašaku) a naběračka na vodu (hišaku). 🍵
Důležitá je také čistota, nejen fyzická, ale i symbolická. Očištění náčiní probíhá před hosty a je součástí obřadu. Hosté přijímají misku oběma rukama, lehce se ukloní a před napitím ji dvakrát pootočí směrem k sobě, aby se nenapili z přední strany čajové misky, a po dopití ji opět pootočí zpět. Po dopití si host může misku prohlédnout. Drží ji přitom nízko nad zemí, aby předešel rozbití. Mistr vybírá misku ze své vlastní kolekce “na míru” tak, aby odpovídala charakteru konkrétního hosta.

Čaj se do Japonska dostal z Číny pravděpodobně v 8./9.století. Sloužil především jako podpůrný prostředek při meditaci v rámci Zen buddhismu. Pomáhal udržet bdělost a soustředěnost. Klíčovou osobností vývoje byl mistr Sen no Rikyū, který dal čajovému rituálu podobu, jakou známe dnes.
Pro mě osobně je čajový obřad důležitý protože nám poskytuje únik od uspěchané doby a mnohdy složité reality.

18/02/2026

V Japonsku existuje pojem omotenashi, který popisuje pohostinnost založenou na respektu a skutečné,nefalšované pozornosti k druhým.Jde o schopnost vnímat potřeby hosta a reagovat na ně přirozeně a bez očekávání jakékoli odměny. Omotenashi je obtížné přesně definovat, k jeho pochopení je potřeba Japonsko osobně zažít. Slovo samotné nejspíš vychází ze spojení 表裏なし omoteura nashi, které znamená „bez falše.“ Přistupovat ke každému hostovi s upřímným srdcem a bez falše je tedy jednou z hlavních myšlenek omotenashi.

Když vám poslíček v hotelu přivolá taxi, tak si můžete všimnout, že tam bude stát ohnutý, dokud nezmizíte z dohledu. Mohli byste si říkat proč to dělá, když už svou práci odvedl a není ani jisté, že se otočíme a oceníme jeho gesto nějakým penízkem? Jenže pro něj to je součástí jeho práce, povinnosti či závazku vůči hostovi, což je pointou omotenashi a hlavním rozdílem mezi námi známou „pohostinností“ a omotenashi.
Pojem omotenashi jakožto neodmyslitelnou součást japonské kultury v zahraničí proslavila Christel Takigawa, když se Japonsko ucházelo o pořádání olympijských her v roce 2013.

Japonská „pohostinnost“ ve světě nemá obdoby, ale má své jasně stanovené meze, které vás mohou překvapit. Z Evropy jsme zvyklí na rčení „náš zákazník, náš pán“. V Japonsku takto flexibilní nejsou a zásadně se drží pravidel a protokolu. V každodenním životě se s tím turista setká například při placení, kdy většina restaurací nedovoluje hostům platit zvlášť a účtuje celý stůl dohromady.

Například v ryokanu mě vždy osobně potěší, když při odchodu u své jmenovky najdu hezky nachystané srovnané boty. 🥾

01/01/2026

Do nového roku všem přeji hlavně zdravíčko, pohodu, spokojenost a ať převládáji dobré dny nad těmi méně šťastnými. A samozřejmě spoustu nových cestovatelských zážitků, třeba i těch společných při objevování krás Japonska. 😌🇯🇵

31/12/2025

Recap roku 2025 jsem letos pojala jako ohlédnutí za zážitky z našich společných cest. ✈️
Každá skupina byla jiná a každý zájezd unikátní. I díky tomu vznikly situace a okamžiky, které byly nové, neplánované, ale nesmírně obohacující a ja si je s sebou ponesu i do dalších let.
Jsem moc vděčná za letošní cesty a těším se na ty, které nás čekají v příštím roce. 😌

#2025

22/12/2025

Ptáte se mě, jak se stravujeme během zájezdu do Japonska. Japonská kuchyně je opravdu pestrá, takže si na své přijde každý, ať už preferuje masitou nebo vegetariánskou stravu.

1. Sushi – nigiri a kaisen-don (sashimi na misce s rýží)
2. Modernější, zdravá variace obědového menu
3. Hotpot sukiyaki s hovězím Wagyu 🥩
4. Hitsumabushi neboli úhoř na nagojský způsob
5. Obědové menu se třemi druhy tofu
6. Soba nudle s tempurou 🍤
7. Bento box, který je ideální na cesty vlakem 🍱. V Japonsku se běžně kupuje na nádražích. Krabička je rozdělena na několik přihrádek a obvykle obsahuje rýži, maso nebo rybu a zeleninu.
8. Různé variace a produkty ze sóji/tofu. Vpravo čerstvá yuba, vlevo smažená
9. Tradiční kuchyně kaiseki v tradičním hotelu Ryokan
10. Poměrně obyčejné obědové menu se šťavnatým vykostěným kuřecím stehýnkem 🍗
11. Karbanátek - něco jako burger bez housky Zde je hezky vidět západní kuchyně pojatá japonským způsobem
12. Kaiseki kuchyně v ryokanu
13. Zmrzlina ze sójového mléka ve více než sto let staré tofu restauraci 🍦
14. Udon nudle s tempurou

27/10/2025

Poznejte skutečné Japonsko! 🇯🇵
Toužíte zažít pravé Japonsko se vším všudy, ale nemáte vlastní skupinu? Připravila jsem pro vás speciální poznávací zájezd plný autentických chutí a nevšedních zážitků. 🍣 🍡

🛏️ 14 nocí, včetně přespání v tradičním ryokanu (旅館)
🍱 5 gurmánských zážitků
🍵 Autentický čajový obřad
⛩️ Vstupy do chrámů a památek
👥 Malá skupina 7 lidí a osobní průvodce po celou
dobu

📍 Všechny podrobnosti najdete na našem webu👇🏼
https://www.nikeveritas.com/zajezdy

📅 Počet míst je omezen. Aktuálné zbývají 3 volná místa, tak neváhejte! 🙂

V případě jakýchkoli dotazů jsem tu pro vás!

26/08/2025

Moc si vážím vaší zpětné vazby, kterou od vás po zájezdech dostávám. 😌
Děkuji, že mi dáváte možnost ukázat vám Japonsko takové, jaké skutečně je. 🙏🏼😌

20/07/2025

Město Nikkō je jedním z nejvýznamnějších, nejposvátnějších a také nejnavštěvovanějších historických míst Japonska. Nachází se na úpatí hor prefektury Tochigi a je známé nejen kvůli krásné přírodě, ale především kvůli velkému množství šintoistických a buddhistických chrámů, svatyní a dalších památek.

Nejznámější památkou je svatyně Tōshō-gū, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, která je zasvěcená Tokugawovi Ieyasovi, zakladateli šógunátu Tokugawa, kteří vládli Japonsku více než 250 let. Komplex Tōshō-gū je výjimečný svou bohatě zdobenou architekturou, která v sobě spojuje prvky šintoismu a buddhismu. To proto, že Tokugawa Ieyasu byl po své smrti zbožštěn jako šintó bůh Tōshō Daigongen a zároveň byl uctíván jako ztělesnění buddhy medicíny. Tím došlo k propojení šintoismu, buddhismu a vládnoucího klanu Tokugawa. Mezi nejznámější detaily patří slavný reliéf „Nemluvím, neslyším, nevidím zlo“ se třemi opicemi, které reprezentují základní princip Tendai buddhismu a který se stal ikonickým symbolem.

Kromě Tōshō-gū je v Nikkō také buddhistický chrám Rinnō-ji, založený už v 8. století, a šintoistická svatyně Futarasan, zasvěcená třem horám v okolí, které jsou považovány za posvátné. Tyto stavby harmonicky splývají s okolní přírodou, od tisíciletých cedrů lemujících posvátné cesty až po vodopády a jezera v přilehlém národním parku. 🌿

V Nikkō se také každý rok konají tradiční slavnosti, jako například jarní a podzimní Tōshō-gū matsuri, během nichž se rekonstruují slavnostní průvody samurajů v historických kostýmech.

Při návštěvě Nikkō člověk rychle pochopí, proč Japonci říkají: „Nikkō wo mizush*te, kekkō to iu nakare“, což v překladu znamená: „Neříkej, že jsi spokojen, dokud jsi neviděl Nikkō.“ Tento výrok původně odkazoval právě na svatyni Tōshō-gū, jejíž bohatá výzdoba a duchovní význam zanechávaly návštěvníky v úžasu. Dnes už se ale vztahuje nejen na svatyni samotnou, ale i na krásu celého města a okolní přírody.

1. svatyně Tōshō-gū
2. reliéf „Nemluvím, neslyším, nevidím zlo“ 🙊🙉🙈
3. chrám Rinnō-ji
4. Vodopády Kegon
6. slavnosti Tōshō-gū matsuri

27/06/2025

Omamori (お守り) jsou tradiční japonské amulety, které slouží k ochraně, přinesení štěstí nebo podpoře v konkrétní oblasti života. Například při studiu, cestování, podnikání, zdraví nebo vztazích. Najít je lze v šintoistických svatyních i buddhistických chrámech po celém Japonsku, kde si je můžete také zakoupit a odnést jako osobní talisman nebo je darovat někomu blízkému. Název omamori vychází z japonského slova “mamoru”, tedy “chránit”.
Uvnitř každého omamori se ukrývá svitek nebo dřevěná destička s modlitbou či požehnáním, které mu dává jeho duchovní sílu. Obsah amuletu je pečlivě uzavřen v barevném látkovém váčku, který se nesmí otevírat, aby nevyprchala jeho ochranná moc. Barvy, výšivky i symboly na váčku nejsou jen dekorací, ale často nesou hlubší význam, spojený s konkrétní svatyní nebo božstvem.
Z praktického hlediska se omamori často připevňují na tašky, peněženky, klíče nebo zrcátko v autě. Kromě toho, že jsou duchovní ochranou, mají omamori i silný kulturní rozměr. Odrážejí vztah Japonců k víře, tradici a každodenní péči o neviditelné aspekty života. Někteří lidé své omamori každoročně vracejí zpátky do svatyně, kde jsou obřadně spáleny, aby je mohli obměnit za nové. Tento zvyk symbolizuje očištění a nový začátek.
1.,2.3. Fotka - Standardní talimasny
1. Obecný talisman proti zlému z Ise Jingū (z hlavní svatyně Naigū)
2. Talisman pro otevření cesty ke štěstí ze svatyně Hakone jinja (proto je tam hora Fuji)
3. Talisman pro najití dobré práce ze svatyně Meiji Jingū.
4. Dost nestandardní talisman ve tvaru šípu na ochranu při řízení a obecně cestování z chrámu Sanjúsangendō
5. Další netradiční talisman pro domácí mazlíčky z chrámu Tōdai-ji 🐾

17/05/2025

Poznejte skutečné Japonsko! 🇯🇵
Toužíte zažít pravé Japonsko se vším všudy, ale nemáte vlastní skupinu? Připravila jsem pro vás speciální poznávací zájezd plný autentických chutí a nevšedních zážitků. 🍣 🍡

🛏️ 13 nocí, včetně přespání v tradičním ryokanu (旅館)
🍱 5 gurmánských zážitků
🍵 Autentický čajový obřad
⛩️ Vstupy do chrámů a památek
👥 Malá skupina 7 lidí a osobní průvodce po celou dobu

📍 Všechny podrobnosti najdete na našem webu👇🏼
https://www.nikeveritas.com/zajezdy

📅 Počet míst je omezen, tak neváhejte! 🙂
V případě jakýchkoli dotazů jsem tu pro vás!

08/05/2025

Předchůdci dnešního Expa byly mezinárodní veletrhy, které v 19. století představovaly jedinečnou příležitost se jakožto národ prezentovat celému světu. Prostřednictvím těchto veletrhů mohly státy navázat nové diplomatické vztahy nebo si zajistit novou obchodní spolupráci. Japonsko se neoficiálně, vysláním menší skupinky pozorovatelů, zúčastnilo již mezinárodního veletrhu ve Velké Británii v roce 1862 a v Paříži v roce 1867. Oficiálně se však první japonský pavilon objevil až po pádu šógunátu, a to ve Vídni v roce 1873. Od té doby se Japonsko zúčastnilo všech mezinárodních veletrhů, včetně ikonického Paris Universalle 1900, pro který byla postavena Eiffelova věž.

Expo se v Japonsku poprvé konalo v roce 1970 ve městě Ōsaka a přilákalo velké množství návštěvníků, částečně také díky neobvyklým uměleckým dílům japonské avantgardní scény zakomponované do jednotlivých pavilonů. Nejznámější je jistě Věž Slunce od Okamoto Tarō, která je dodnes k vidění na místě konání. Přestože se výstava těšila velké popularity a za 183 dní ji navštívilo více než 64 milionů lidí, čelila také kritice, a to zejména ze strany místních levicově smýšlejících umělců a intelektuálů. Zpochybňovali účel celého Expo, které jim přišlo přehnaně utopické a v přímém rozporu s realitou Japonské společnosti. Dnes je především nostalgickým symbolem poválečného období Shōwa.

Po 55 letech se Expo do Japonska a jižní metropole oblasti Kansai vrátilo. Tentokrát podpora z řad místních obyvatel byla mnohem vlažnější a zároveň i kritika mnohem hlasitější. Příští týden v úterý to bude měsíc od otevření výstavy a počet návštěvníků lehce přesahuje 2 miliony. Od slavnostního zahájení se pořadatelé potýkají s organizačními problémy, což bohužel do určité míry zastiňuje témata letošního Expa, mezi které patří Propojování, posilování a ochrana životů. Symbolickým znázorněním celé výstavy a „sjednocení rozmanitosti“ je tzv. Grand Ring, dřevěný prstenec navržený japonských architektem Sou Fujimoto.Jedná se o největší dřevěnou stavbu na světě, která se táhne kolem celé výstavní plochy.

2. a 3. Expo Ōsaka 1970
4. Letošní Expo 2025
5. Paris Universelle 1900
6. Philadelphia 1876
7. Chicago 1893

CK Niké Veritas

16/04/2026

04/03/2026

18/02/2026

01/01/2026

31/12/2025

22/12/2025

27/10/2025

26/08/2025

20/07/2025

27/06/2025

17/05/2025

08/05/2025

Adresa

Telefon

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Společnost

Odkazy

Sdílet

Kategorie