17/06/2025
TENKRÁT VE ZLÍNĚ: PROMĚNY NÁMĚSTÍ MÍRU🗺️
V minulých staletích se náměstí Míru říkalo prostě rynek, až po roce 1918 bylo pojmenováno po T. G. Masarykovi. Za německé okupace to bylo Hlavní náměstí, po válce opět na nějaký čas Masarykovo a od komunistické éry nese současný název. 🕰️
Až do třicátých let 20. století byla jeho jižní strana uzavřena blokem budov, které postupně ustupovaly modernizaci centra. Z celého bloku zůstal jediný nárožní dům, v němž sídlí pobočka spořitelny. 🚧
HOSTINEC U ANDĚLA ZMIZEL
Na místě současného parčíku býval například věhlasný hostinec U Anděla. Tento dům patřil k nejstarším a největším na zlínském náměstí. Byl zbourán v roce 1934. V sále hostince bývaly zábavy, plesy, svatby, schůze a přednášky. Konaly se tady koncerty a divadelní představení různých kočovných souborů i místních ochotníků. O kousek dál, zhruba v místě, kde je dnes v parčíku fontána, byla v domě zvaném Na Minaříkovém první zlínská pošta. Dům byl zbourán v roce 1937. 🍻
Nejvýraznější stavbou na východní straně náměstí bývala od devadesátých let 19. století budova Občanské záložny. Zčásti je dílem architekta Dominika Feye, který je i autorem nedaleké měšťanské školy, později knihovny a dnes Zlínského klubu 204. 🏦
Všimněte si, že nad pravým vchodem do Zlatého jablka se dodnes nachází reliéf včelky, která bývala rozšířeným symbolem záložen nebo spořitelen, protože je ztělesněním pracovitosti a spořivosti. 🐝
ZE ZÁLOŽNY ZŮSTALA JEN FASÁDA
Zlínská Záložna nebyla jen peněžním ústavem, ale také důležitým společenským centrem města. V budově se nacházela restaurace s kavárnou, hotelové pokoje a také sál, kde se konaly zábavy, bály, divadelní představení a přednášky významných osobností. Od dvacátých let tu bylo i kino. Na filmy se sem chodí i dnes. Z historické budovy však zůstala jen čelní fasáda, za ní se nachází moderní nákupní a zábavní centrum s multikinem dokončené v roce 2008. Členitá stavba kromě náměstí zabrala řadu parcel na ulicích Rašínova a Dlouhá. Nese název Zlaté jablko podle Starozlínských pověstí, které znamenal a vydal spisovatel Karel Pekárek. Pak podle jedné verze místní obyvatelé umučili tatarského nájezdníka, podle jiné zavraždili generála, který velel vojsku táhnoucímu přes město. Zlínské občany za to každopádně stihla krvavá pomsta a co víc, od té doby už se město nesmělo jmenovat „Zlaté japko", ale Zlín, protože tu žili zlí lidé. 🎬
Z dolní části náměstí míří východním směrem jedna z nejstarších zlínských ulic, Rašínova. Je to poměrně krátká spojnice náměstí s ulicí Dlouhou. Na nároží Rašínovy ulice a náměstí stával dům Bernarda Weinsteina, obchodníka s látkami. Na sousední parcele v Rašínově ulici č. p. 183 pak nechal v roce 1935 postavit velkorysý moderní obytný dům s obchody. 🛣️
KDYSI TU BÝVAL HOTEL BALKÁN
Na dolní, tedy severní straně náměstí, se i v minulosti nacházelo mnoho menších obchůdků, kavárny, hospoda. Jen ty domy dříve byly maximálně jednopatrové, dnes jsou o několik pater vyšší. V severozápadním rohu je dnes úzký moderní dům s plechovou fasádou. Pod ním se dá průchodem projít na ulici Zarámí. Na tomto místě stál od roku 1912 legendární hotel Balkán, který v roce 1920 koupili manželé Knapkovi, navrátilci ze Spojených států. Dům to nebyl příliš velký, ale významný. Kromě toho, že se v přízemí nacházela jedna z prvních prodejen firmy Baťa, byl hotel Balkán důležitým místem kulturního a společenského života tehdejšího Zlína. Scházela se tady pokroková inteligence, spiritisté, studenti, umělci. 🏨
Za hotelem Balkán se kdysi svažovala severním směrem ulička, která se nejprve jmenovala Mlýnská, protože vedla k bývalému dolnímu mlýnu, později Mikuláše Kašpárka. To byl ve druhé polovině 19. století zlínský starosta, který se významně zasloužil o rozvoj města. Díky němu zde například vznikla měšťanská škola nebo bylo vydlážděno náměstí. Ulička zmizela, v osmdesátých letech 20. století vznikla na jejím místě rozlehlá a nepříliš atraktivní budova pošty a telekomunikací. Její výstavbě padla za oběť i velká část Bartošovy ulice. Dnes už pošta nefunguje. Je zde supermarket, restaurace, kanceláře, fitness centrum nebo třeba taneční sál. 🏢
LIDMILOVO ŽELEZÁŘSTVÍ
Kvůli stavbě pošty byl zbourán také patrový rohový dům č. p. 54, kde byl kdysi první zlínský obchod s železářskými potřebami. Zřídil ho Alois Lidmila, proto se tomu domu po generace říkalo Na Lidmilovém. Obchodu se dařilo, a tak syn zakladatele Jan v roce 1939 hned vedle otevřel velký třípatrový obchodní dům s byty. I ten byl ovšem v osmdesátých letech zbourán. 🔨
Z náměstí se západním směrem mírně svažuje ulice Bartošova. Začíná mezi budovou radnice a bývalé pošty. Bývala to jedna z nejdůležitějších zlínských ulic. Vedla kolem zámeckého parku a v minulosti spojovala hlavní zlínské náměstí s dolním náměstíčkem, kterému se říkalo Trávník. Po vzniku železniční tratě pak byla důležitou spojnicí mezi centrem města a nádražím. 🛤️
Ulice se jmenuje po Františku Bartošovi, což byl zlínský rodák, významný moravský vlastenec, jazykovědec a etnograf. V minulosti to ale byla ulice Kovářská, protože zde zřejmě byly hned dvě kovárny. K tomu odkazuje plastika, která se nachází na severní fasádě radnice. Autorem postavy kováře je architekt a sochař František Lýdie Gahura. 🗿
RENESANČNÍ RADNICI SPÁLIL POŽÁR
Z Bartošovy ulice se vrátíme zpět na náměstí. Zaměříme se na jeho hlavní dominantu, budovu radnice zabírající velkou část západní strany náměstí. Radnice dokončená v roce 1924 vznikla podle plánu architekta Františka Lýdie Gahury. Navrhl ji ještě jako student. Jeho diplomový projekt byl v roce 1920 vybrán v soutěži, kterou město vyhlásilo, protože původní renesanční radnice už byla z hlediska kapacity nedostačující, navíc se nacházela v havarijním stavu. Události se urychlily poté, co v srpnu 1921 stará radnice i s přilehlým obecním hostincem Na Rožku vyhořela. 🔥
Druhá polovina 16. století byla pro Zlín obdobím dlouholetého klidu a hospodářského rozmachu. V té době zdejší měšťané dokončili stavbu nové radnice v renesančním slohu, která se slavnostně otevírala v roce 1586. S různými úpravami fungovala přes tři sta let, ale už od konce 19. století se uvažovalo o jejím zbourání a postavení nové. To se ovšem podařilo až ve dvacátých letech 20. století. 🏛️
Radniční budova na náměstí Míru 12 je i dnes hlavním sídlem zlínského magistrátu. Sídlí tady primátor a vedení města, v obřadní síni se konají svatby a slavnostní akce, zasedá zastupitelstvo. Z Bartošovy ulice se vstupuje do nového informačního centra, kde můžete získat různé propagační materiály, koupit si knížky a suvenýry. /PBS/ 🎉
Foto: MZA-SOkA Zlín
