30/08/2026
🚲 KOLA 2026 | Třeboň → Tábor aneb jak jsme si projeli kus jižních Čech s klukama
Letos jsme si řekli, že zkusíme několikadenní výlet na kolech. Nešlo nám o kilometry ani o výkon. Chtěli jsme zjistit, co zvládnou naše děti, jak daleko se dá s malými kluky dojet a hlavně jak to udělat tak, aby z toho měli krásný zážitek.
Při plánování jsme si dali pár jednoduchých kritérií:
👉 lehká trasa, kterou můžeme podle situace každý den prodloužit nebo zkrátit
👉 několik možností, kde přespat ve stanu, abychom nebyli vázaní jedním cílem
👉 rozumná délka a převýšení – chceme mít energii hlavně na kluky, ne na boj s kopci
👉 co nejvíc po cestách mimo silnice, ideálně v přírodě a kolem Lužnice
👉 kempy jako naše denní cíle
👉 a hlavně dostatek prostoru na koupání, zmrzliny, svačiny, zastávky a spontánní objevování
A jak to dopadlo?
1. den – rozjížděčka | 11 km
Vyrazili jsme z Třeboně směrem na Lužnici. První den jsme schválně nepřeháněli. Kemp Lužnice nás mile překvapil – perfektní zázemí a moc hezké místo. 11 km tak akorát na otestování, jak na tom kluci vlastně jsou. 🙂
2. den – rybníky, pískovna a kemp Fousek | 26 km
Parádní šlapání mezi rybníky, krásná příroda a koupání v pískovně u Veselí nad Lužnicí. A pak kemp Fousek.
Pro kluky skoro dokonalý den. 😄 Hodně míst, kde využili dovednosti jizdy v terénu, a na závěr trampolína, šlapadlo na rybníku a samozřejmě… další důvod, proč vůbec neřešit, kolik kilometrů jsme ujeli.
3. den – Soběslav → Sezimovo Ústí | 22 km
Tady už jsme věděli, že to jde. Po cestě spousta zastávek na svačinu, koupání, nespočet zmrzlin a nanuků. 🍦
Stihli jsme i prohlídku hradu v Soběslavi a navštívili daňčí oboru. Cílem byl kemp Soukeník, který nám opět nabídl moc příjemné zázemí.
A právě třetí den přišel pro nás asi největší „aha moment“. Kluci už si v podstatě vezli svoje věci sami. Každý den jsme jim přidali o kousek víc a sledovali, jak si s tím poradí.
Navíc jsme poslední 10km úsek zadali do mapy "horská kola" a jeli úplně kolem řeky po pěšinách.
4. den – Tábor a vlak domů 🚂
Poslední den jsme vyrazili směrem k Táboru. Vyšlapat kopec do Táborské Zoo nám dalo zabrat. Prohlídka hurá do cíle. Zastávka na náměstí, samozřejmě zmrzlina, a potom už na vlakové nádraží.
A vlak? Ten byl možná stejně velkým zážitkem jako samotné kolo. 😄
Kola do vlaku, cesta zpátky do Třeboně a navíc jsme z okna mohli pozorovat některé úseky, které jsme před pár dny projeli na kole.
---
Co jsme si z toho odvezli?
Že s dětmi není potřeba plánovat velké výkony.
Potřebujete jen trasu, která vám dovolí zpomalit. Místo, kde se můžete vykoupat. Kemp, kde je co dělat. Zmrzlinu ve správný okamžik. A hlavně dost času.
Na začátku jsme vlastně vůbec nevěděli, kolik toho kluci ujedou. Tak jsme jim každý den přidali malý kousek. A oni nás překvapili.
Nejvíc nás bavilo sledovat, jak se během těch čtyř dnů mění jejich přístup. Z „tohle už asi nedám“ se postupně stalo „tak jedem dál“. 💪
A přesně o tom pro nás cestování s dětmi je. Neukázat jim, kolik toho zvládneme my, ale dát jim příležitost zjistit, co zvládnou ony samy.
🚲❤️ Příští rok bychom tuhle trasu chtěli jet znovu. Tentokrát bychom ale rádi vzali i další rodiny.
V rámci našeho spolku Akční rodiny chceme inspirovat další rodiče, že cestování s dětmi nemusí být složité, drahé ani založené na výkonech.
Někdy stačí naložit kola, vyrazit a nechat děti, ať nám ukážou, kam až dojedeme. 🙂
Takže kdo by se k nám příští rok chtěl přidat na podobnou cyklovýpravu, dejte vědět. 🚲👨👩👧👦
