Stopem do Asie 2016 / Hitchhiking to Asia 2016

04/04/2019

The final video of our half year trip 😊

11/09/2018

Už je to víc než dva roky od první velké cesty, tak je na čase zase něco podnikout a někam vypadnout :) Už za pár dní, konkrétně 25.9., letíme směr Kanada, odkud budeme stopovat na Aljašku a potom zpátky na jih do USA a započne dobývání dalšího kontinentu :D Jestli chcete být u toho, jak to všechno bude probíhat, jak se nám bude dařit a jak to všechno dopadne, tak nás sledujte na facebooku nebo na našich webovkách, kde se budeme pravidelně snažit přidávat videa, fotky a reporty z cesty :)

Follow us on our trip to the North America :) You can check our facebook or website www.burtici.blog :) The big things will happen ! :D

Proč buřtíci?

Protože milujeme cestování, sport a přesto to na nás není vidět😍

28/08/2016

Takhle to 20.4.2016 v Olomouci na Brněnské začalo a po více než 4 měsících 21.8.2016 skončilo :) Přijde mi to jak kdybych tam stál včera :D
Podařilo se nám urazit přes 28 100 km,projet 13 států světa a mně osobně zhubnout kolem 10 kg,což už po týdnu doma není úplně aktuální :D Musím podotknout,že jsme za celou dobu s ničím a nikým neměli nejmenší problém :) to jenom pro ty,co mi říkali,že mě tam rozčtvrtí,prodají na orgány nebo sežerou :D
Menší obavy se dostavily,když jsem s půlkou chleba,balíkem sušenek a v přepočtu 200kč vyrážel z Ulanbátaru domů,ale i to se nakonec dalo zvládnout :D
Ještě samozřejmě díky všem co nám před a i během cesty jakkoliv pomohli,vážíme si toho ! :)

13/08/2016

Přes Sibiř s větrem o závod ;-) Včera necelých 1000 km z Omsku do Jekatěrinburgu a dnes se snad dostanu až do Kazaně,což je přibližně taky 1000 km :-)
K večeru a v noci už bylo trošku chladno,takže nastal čas vytáhnout teplejší oblečení --> www.hitec-eshop.cz díky ;-) + pár fotek z Mongolska

30/07/2016

Aktuálně z Ulaanbaataru: Žijeme,Čínu jsme prostopovali od Západu na Východ a během přibližně dvou týdnů opět vstoupíme na území Ruska :-) + ještě jedna důležitá zpráva pro všechny stopaře a stopařky: Stopování v Číně funguje a je to hračka!
První problémy na sebe nenechali dlouho čekat a přišli hned na hranicích, když nám nechtěli vrátit naše pasy s odůvodněním,že podle čínského zákona je mohou vydat pouze taxikáři (!!), ano vidíte dobře :-D , který nás musí zavést do +-150 km vzdáleného města asi za 100 juanu,kde teprve dostaneme razítko :-D
O takových velice nestandardních postupech slyšíme poprvé a tak se rozhodujeme nepřistoupit na jejich podmínky a zahajujeme vyčkávací akci s nadějí,že nás přece nakonec musí pustit.To se ovšem ukázalo jako mylná představa a po nespočtech pingpongových zápasů s čínskými vojáky a noci strávené před hraniční budovou vyvěšujeme bílou vlajku a spolu s horolezci ze Slovenska pokračujeme po zaplacení dál :-/
Takhle nás přivítala Čína, ale po upuštění provincie Xinjiang, kde nás na každém kroku kontrolovala policie a vojáci, se všechno zlepšilo :-)
Je pravdou,že Číňani nebyli tolik pohostinní jako například Kazaši nebo Turci,i to bude jeden z důvodů, proč jsem zhubl 9 kg :-D
Co se samotných Číňanů týče, tak zásady slušného chování jsou jim hodně vzdálený. Říhání a upouštění vzduchu ze všech tělních otvorů na veřejnosti, kašlaní bez zakrytí úst a po dojezení po nich všude zůstával nechutnej nepořádek. Jo,můžu dokonce tvrdit, že většina z nich jsou větší hovada než já, ikdyž tomu jen málokdo uvěří :-D
Azurově modrá obloha není v Číně příliš často k vidění kvůli silnému znečištění ovzduší. Kolikrát jsem se cítil jak knedlík vařený v páře :-D
Jedno vím jistě,v Číně nikdy bydlet nebudu :-D
A závěr? Po skoro 4 měsících na cestě můžu říct, že nejenom v Globusu je svět ještě v pořádku :-D

20/06/2016

Průzračně čistá,ale studená voda a kolem dokola tyčící se 5000 metrů vysoké štíty hor.Ano,nacházíme se v zápádní části alpinského jezera Issyk-kul,jehož hladina se pohybuje v nadmořské výšce 1608 m.n.m.
První dny v Kyrgyzstánu nás doprovázelo deštivé počasí a to i během treku k vodopádu v Národním parku Ala Archa :-\ Po cestě do NP Chong Kemin jsme nemohli minout jednu z nejznámějších památek,věž Burana postavenou na přelomu 10-11 století.Dřív se v její blízkosti rozkládalo starověké město Balsagun.
Ještě zmíním,že typickými pokrmy jsou opět bešbarmak a kumus,což je koňské mléko (jen pro hodně odolné jedince :-D ) O mnoho věcí se dělí se sousedním Kazachstánem,dokonce i jazyk mají téměř stejný :-)
Muslimové mají až do 5.7. měsíc Ramadán,takže jsem stovky kilometrů jedinej,kdo přes den jí a veřte mi,beru to zodpovědně :-D
Po 5ti dnech můžu s jistotou říct,že Kyrgyzstán stojí rozhodně za návštěvu a navíc sem nepotřebujete ani víza ;-)
No,co dál?:-D Vysokohorské jezero Song-kol,město Osh a finální Irkeštamský průsmyk,kde vstoupíme na území Číny + možná pár míst ještě přibude.Budeme rádi za tipy a doporučení,kam se ještě mrknout.

08/06/2016

Zasněžené vrcholky Altaje a Tian Shanu konečně na dohled! :) V Kazachstánu nastopováno přes 3000 km a za odměnu jsme se tři dny váleli u Balchaše,15. největšího jezera světa.Včera počasí ukázalo svou sílu,kdy se během noci přihnala velká bouřka se silným větrem a málem odnesla nás i stan :D
K naší smůle v okolí Aralsku už žádné lodě nezůstaly.Údajně si je před 10ti lety odvezli čínani,což jsme trochu prošvihli :D Naštěstí se dvou pouští zmožených tuláků ujala zdejší rodina :D Ještě ten den mě neminulo fotbalové utkání s místním výběrem a společná večeře s celou rodinou.
Další zajímavou zastávkou bylo přes 700 let staré mauzoleum v Turkestánu,jehož zahrady se staly naší ložnicí :)
V Kazachstánu je stopovaní běžným způsobem dopravy,za který se obyčejně platí,ale fráze "my děngy nět" tento problém vyřešila :D Vegetariáni a vegani to tady nemají nejjednodušší,protože většina Kazachů by si nedokázala představit bez masa ani jeden den.Národní jídlo se tady nazývá Bešbarmak,tedy skopové nebo koňské maso s těstovinami.Vyzkoušeli jsme i plov,pro změnu typické uzbecké jídlo.Ceny o poznání nižší než v ČR.Například půllitr točeného piva vyjde v přepočtu asi na 15,-,takže dodržovat pitný režim se dá v celku snadno :D
Plán na další dny a týdny? Zítra Národní park Altyn Emel,Almaty a hurá do Kyrgyzstánu :D Do 29.6.musíme být nejpozději v Číně :)

28/05/2016

Vypadalo to nadějně,ale bohužel z toho nakonec nic nebylo :-D

27/05/2016

Vedro,miliony komárů a stovky kilometrů nekonečná step! ;-) To je Kazachstán :-D Během dopoledne bylo kolem 38°C,chvilkama jsem myslel,že mi zhoří vlasy na hlavě :-D Ani nechci myslet na to,jaky teploty tady budou v létě :-D Jestli jste si někdo stěžoval na stav českých silnic,tak si udělejte okružní jízdu po Kazachstánu,určitě změníte názor ;-) Všude výmoly a díry,kolikrát i půlmetru hluboké.Kolem cest se pokojně pasou krávy, koně a velbloudi.
Včera,když jsme vycházeli z obchodu,tak se s náma do řeči dal mladší borec a po chvilce nás pozval k sobě domů.Teď u něho a jeho manželky dvě noci zůstaneme a dáme se trochu dokupy :-D Jejich znamý pracuje jako režisér pro Discovery Channel a zprostředkoval nám "rozhovor" pro místní televizi v muzeu v Atyrau.Zítra pofrčíme k Aralu a snad tam ještě zůstalo pár lodí :-)

25/05/2016

(english below soon)
(aktuálně)
Bez sebe menších problémů jsme po asi 7 hodinové noční cestě autobusem,který nám na hranicích Dagestánu stopli ruští vojáci,dorazili do Astrakhanu.V následujících hodinách už bychom měli vstoupit na území Centrální Asie.
(zpětně)
Z Istanbulu nás,nakonec k sobě domů,vzal Ibrahim.Jeho žena nám připravila skvělou veganskou večeři a celkově to byl příjemně strávený večer.Další den,po necelých 600 km,dorážíme do Kapadokie.Historické oblasti plné skálních útvarů a domů,která byla osídlena už přibližně 6500 př.n.l. :-) Dva dny bohatě stačily na tůru do údolí červených růží,při které jsme pořádně zmokli,ale za to měli možnost vidět krásný západ Slunce.Popsal bych to asi takhle : "Vyčerpaní,unavení a zklamání z toho nevlídného počasí přicházíme na vrchol.Po pár minutách to přišlo.Oblaka se rozestoupila a Slunce,odrážejíc se v našich tvářích,pomalu klesá za horizont.Se zatajeným dechem v naprosté tichosti sledujeme tuto přírodní podívanou " :-D Po tom všem už sedíme v hasičárně u místních hasičů v Sakrisle a popíjíme turecký čaj :-D Jako místo na spaní nám tam připravili kancelář velitele :-D Ráno společná snídaně a nikdy nekončící série fotek :-D Potom už jenom basketbal a večer strávený s Borou a jeho kamarády,nekonečná cesta s dědou,který přes hory do Trabzonu převážel vynikající sušenky ( hodně mu jich zmizelo :-D ) ,ale bohužel jel celou dobu asi 60km/h , návštěva klášteru Sumela Monastery, konečně koupání na pobřeží Černého moře a potkání Salima,velice srdečného a přátelského člověka,který pochází z města Rize.Kdo by to náhodou nevěděl,tak v tomto kraji rostou čajovníky,z nichž se vyrábí pravý turecký čaj Rize .Vzájemné rozloučení se Salimem a Tureckem proběhlo na Turecko-Gruzínské hranici.Díky všem-Tesekkur ederim :-D ;-)